Invisible Star

1. seznamte se....

Jo asi nějak takhle to začalo.... přesně tak vůbec nijak nebo spíš nevím jak to popsat ? To je asi pravděpodobnější... "Zlato nestihneš školu zrychli trochu" popohnal mě můj táta s úsměvem nuže urychleme trochu i tento příběh jedná se o Petera Parkera ano světe div se ale je v něm určité kouzlo, nevím  jaké, nevím kde je ale někde tam je prostě puf magie. jestli si pokládáte otázku typu kdo do háje jsi ? ptáte se dobře jsem Irina Waynesová "Irino posloucháš mě ?" jen jsem se otočila na svou kamarádku Loretu a přikývla popravdě nemám tušení co říkala momentálně jsem přemýšlela o tom jak to že tu jsem tak rychle "hele a dost nevnímáš mě, zase o něčem nebo o někom přemýšlíš, tak že jednoduše na víkend s námi jdeš stanovat." Pořád jsem jen přikyvovala "počkat s námi ? kdo všechno tam hodlá být ?" bylo vidět že se zarazila a koukala po lidech ve třídě rozhlédla jsem se, ale bohužel mi to nic neřeklo "to se dozvíš až na místě" mrkla na mě a usmála se mám pocit že mi říkala kdo tam bude akorát mi to nechce opakovat proč já ji nikdy neposlouchám ? "au" zvedla jsem hlavu a rozhlédla se "notak zvedni se máme poslední hodinu pojď" zase jenom přikyvuji ach jo naučím se já někdy říkat ne ? "ne nenaučíš tak pojď už" musela jsem se nad ní pousmát no v mém podání to vypadalo jako škleb jelena. Loreta mě zná jako vlastí boty "řekni mi jeden důvod proč se s tebou eště bavím Loreto" a dala jí pěstí do ramene "protože s idiotem jako jsi ty by se nikdo jiný nebavil" vzala mě kolem ramen a rozesmála se v mojí hlavě se rozezněl zvonek bingo kápla na to když už jsem u toho jak se se mnou vlastně po tom všem může bavit ale opravdu ztratila jsem se jí v obchodním centru v kině i na zastávce což je už vážně extrém, ale ano i to jde prostě se vždycky na něco soustředím a bum zapomenu na všechno. Jůůů po tom okně leze vážně hezký pavouk napadá mě jestli pavouk taky přemýšlí o tom že o něm přemýšlím ? Bože co to zase melu. "Slečno Waynesová posloucháte mě" začala jsem mírně otáčet hlavou na nesouhlas v tu chvíli se zasmál Flesh a po něm zbytek "dost třído když jsi Irina myslí že nemusí dávat pozor jistě nám zdělí odpověď na tuto rovnici" dobře jsem v háji, poprvé kdo řekl že v pátek mít poslední hodinu matematiku je legální ?  a po druhé nebrali jsme tyhle rovnice minulý měsíc ? "no 702" zvedla obočí a zkoumavě jsi mě prohlédla bože kdo si myslí že je terminátor ? "to je správná odpověď" teď se pro změnu začali smát Peter s Nedem. Podívala jsem se na okno ale ten pavouk už tam nebyl ach jo.    

"Irino tady vystupuješ" čapla mě za tašku a spěchala se mnou domů" vlezli jsme do domu aby jsme našli mého tátu "Loreto mě se to stanování moc nezdá" zakroutila na nesouhlas "blbost slyšíš tvůj táta bude určitě v pracovně neboj všechno domluvím" čapla mě za ploutev jako delfína a běžela se mnou přes celý dům až do pracovny "dobrý den pane Waynesi mohu s vámi o něčem mluvit ?" od kdy ona mluví spisovně ? táta ji rukou pokynul ať mluví "jdeme se spolužáky stanovat jestli by s námi mohla jít i Irina slibuji že na ní dám pozor" usmála se "jistě proč by ne jen jděte" do háje radostně mě strkala do pokoje kde už vymýšlela co mi zabalí dej bože ať to ve zdravý přežiji to je asi hodně velká nepravděpodobnost. Loreta zatím co jsem přemýšlela čemu se mám všemu vyhnout mi hodila batoh na nohu bože bolelo to jak čert asi jí zabiju a  bude klid. "ber boty bundu a plavem taky si musím zabalit, to znamenalo běžet na nejbližší zastávku aby jsme jeli k ní že mě matka nezalehla.... když už i ona byla sbalena bylo potřeba jít na autobus aby jsme někam vůbec dorazili.  Donutila mě vyšlapat kopec to jí v  životě nezapomenu rukou jsem si otřela zpocené čelo a chystala se udělat krok z kopce jestli jste si mysleli že jsi namelu hubu nebo si zlomím ploutev se pletete když jsem tu horu slezla sedla jsem si na pařez a čekala až si sem Loreta doplave. "Je tu už dost lidí pojď postavíme stany", alespoň že respektovala moje přání být daleko od všeho co mluví. "Ahoj já jsem Ned a tohle je MJ a tamto je Peter" rozhlédla jsem se aha on asi mluví na mě "promiň myslela jsem že mluvíš na někoho jiného jsem Irina" objal mě to od něj bylo hezké a zároveň divné "jsi tu s Loretou že ?" přikývla jsem MJ je všímavá Peter se rozhlížel "tak to jsi tu asi zůstala s námi ona se totiž někam s někým ztratila" taky jsem se rozhlédla "nic jiného jsem od ní ani nečekala" zasmál se a pokynul abych jsi sedla na deku k nim nu což jiného mi zbývá "nemáte žízeň ?" zeptal se uznale Ned a začal z chladícího boxu tahat pivo "já nepiju promiň" bože to bylo trapný "neboj každý jsi dáme jen jedno navíc ti to prospěje" MJ asi měla pravdu "tak jo přesvědčila jsi mě" zasmála se a podala mi otevřené pivo každému hrála jiná muzika jenom mi jsme se snažili něco zpívat spíš mám pocit že jsme vyvolávali duchy nebo jsme spíš zkoušeli černou magii koukla jsem se na hodinky a bylo půl třetí ráno Ned s Peterem spali a MJ byla na telefonu co jsem měla dělat já ? rozlédla jsem se všude možně jééé hvězdy opatrně jsem se zvedla a šla se si sednout někam kde bych na ně líp viděla popravdě ani nevím co mě na nich fascinuje "proč tu jsi sama ?" něco řekni dělej "nevím" zasmál se proč se směje ? "Můžu si sednout k tobě ?" kývla jsem hlavou spíš jsem koukala na něj něž na hvězdy asi si toho všiml "co je ?" optal se se zájmem v hlase "je za tebou podivný strom prohlížela jsem si ho" a rychle jsem zvedla hlavu a koukala na hvězdy bože tak to byla ta největší hovadina co jsem mohla kdy říct začal se smát "vždyť je to jen dub" a znovu se začal smát "já vím" už mi bylo jedno o čem mluví zase mě spíš zajímali hvězdy jedna byla obzvlášť zajímavá připadalo mi to jako by se přibližovala pořád a pořád tak moment "hele padá hvězda" vykřikl Peter přikývla jsem "Irino !" strhl mě stranou. Hodně a to hodně blízko nás spadla hvězda nebo šutr tomu podobný "promiň jsi v pořádku jak ti je ?" zajímal se Peter "jako by mě kopnul kůň" držela jsem se za břicho najednou se tu ukázali úplně všichni "co to má bejt" zeptal se Ned "nevím" někdo mu odpověděl lákalo mě si na to sáhnout šla jsem k tomu blíž "počkej nesahej na to" protočila jsem nad tím očima a sáhla si na ten kus šutru najednou mnou projel takový proud energie že se mnou hodil dost daleko abych pochopila jak se cítí fotbalový míč "a do prdele všichni pryč než přijedou policajti" všichni jako by do nich uhodil blesk se rozutekli "hej Irino  ? notak Irino vtávej !" co je dost dlouho jsem mrkala abych mohla zaostřit "bože bolí mě hlava a strašně mě škrábe ruka co to mám do háje s rukou ?!"   

Jestli vas bude zajimat jak se bude pribeh vyvíjet stačí dát komentář díky 👑💕