průzkum

2 0 0
                                    

Dnes jsem se probudila se spoustou sil , a protože tu s Andy bydlíme teprve krátce, rozhodly jsme se jít na procházku do okolí. Řekla jsem si, že to tu alespoň trochu poznáme. Daly jsme si snídani a vyrazily jsme.
Jako první jsme zamířily do lesa, odkud jsme přišly.Bylo to tam bezpečnější, protože jsme to tam alespoň trochu znaly. Pak jsme zamířily pryč na louku vedle, na které jsem v životě nebyla. Byla tmavá a bylo zataženo. Tohle místo se mi opravdu moc nelíbylo. Rači jsme odtud odešly pryč. Prošly jsme dalším lesem a objevily jsme se u krasneho a křišťálově průhledného jezera. Bylo to to nejúžasnější místo, které jsem kdy viděla.

Počasí tu bylo hodně promněnlivé a nepředpovídatelné. Ale u tohohle rybníka bylo pořád krásně. Nedokázala jsem si vysvětlit, jakto, že na té louce bylo pořád tak zataženo, a jak to, že se ty mraky nedostaly sem.

Když jsme se konečně vrátily domů, vyprávěly jsme ostatním všechno co jsme vyděly. Ti však odpověděli, že tady sice nežijí o moc déle než my, ale že počasí se tady nikdy nezmněnilo, že ta louka byla pořád tak zatažená, a že u toho rybníka bylo vždycky pořád tak krásně...

psí život 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat