я

Part 1

Byl to krásný den.. krásný den s tebou, ale ani jeden jsme nečekali, že se to stane.. Ten den jsem si s tebou užil.. ale na tom nádraží v tvém obejmuti jsem si uvědomil, že jsem zase v tom.. já vím, že o tom nechceš slyšet, věř mi, že já to taky nechci slyšet, ale znovu jsem do toho spadl.. Teď bych nejraději utekl, co nejdál.. abych byl od všech lidí pryč.. prostě si vyčistit hlavu.. Pokouším se to dělat doma, ale čím víc jsem doma, tím víc mě to ubíjí... Kdybych to věděl dřív, že se to stane, tak bych za tebou ani nejel.. jenže chyba, absolutní skrat, byl jsem tak slepý tím, že tě uvidím a nebral na vědomí to, že bych z toho mohl mít já problémy..

Věřím, že ty to jako vždy lehce přejdeš.. uzavřeš to do té malé černé skříňky v tvé hlavě a dost dlouho to neotevřeš.. /ALE pro mě to nebude tak lehké../ Doufám, že ty budeš v pohodě, ani bych nechtěl, aby ses trápila kvůli takovému idiotovi.. Přeju ti vše nejlepší do života, doufám, že se budeš mít nejlíp na světě.. Ale vzpomeň si, že tě mám pořád rád a že tu budu pořád.. Že mě nebudeš moct vymazat ze svého života /ani já tebe/.  Doufám, že si to aspoň přečteš..

Tohle působí, jako strašná píčovina, ale já to beru jako podstatnou věc, která tu bude se mnou..