ᴛᴜᴛᴏʀ [ᴡᴏᴏsᴀɴ] - Pozastaveno

𝐨𝐧𝐞

,,COŽE JSI?!"

Ve velkém domě se ozval hlas Wooyoungova otce (mnohem větší dům, než bylo potřeba pro tři lidi), zatímco Wooyoung stál před vyšším mužem, díval se na podlahu a nemohl navázat oční kontakt se svým otcem.

,,Neuspěl jsem v matematické zkoušce." Wooyoung zamumlal. Obvykle by byl drzý, nezajímal by se o svůj výsledek, nebo by odpověděl například: „Proč bych se měl snažit o nějaký kurva zbytečný matematický papír?"
Ale tentokrát tu byl jeho otec.

„Je to už po páté, co jsi v tomto školním roce neuspěl v matematické zkoušce, Jung Wooyoungu! Nebudu znovu tolerovat takové chování!" Jeho otec na něj křičel.
„Je mi líto, už se to nestane-" Wooyoung se pokusil promluvit, ale přerušil ho vztekající se hlas staršího muže.
„To jsi mi řekl už čtyřikrát! Tvoje matka a já jsme o tom mluvili, a oba jsme se shodli, že pokud by se to mělo stát znovu, což se určitě stane, tak tě bez váhání pošleme na doučování." Slovo ,doučování ' způsobilo, že Wooyoung rychle zvedl hlavu a podíval se na svého otce. Ne ne ne ne ne ne to se nemůže stát, říkal si.

,, Ne! Prosím, neposílejte mě k učiteli! Slibuji, že se to už nestane, tentokrát vážně!" Wooyoung prosil svého otce.
„Měl jsi o tom přemýšlet, než jsi neuspěl, synu. Děláme to pro tvé vlastní dobro, poděkuješ nám později." Chystal se odejít ale mladší chlapec znovu promluvil.

,,Ale tady nejsou žádní učitelé, kteří mají čas! Nebo jestli jsou tak všichni hrozní. Víš to!" Wooyoung se opravdu chopil jakékoli výmluvy, na kterou si teď mohl vzpomenout. Jeho otec se znovu otočil čelem k němu.

,,Vím to, a proto jsem našel chlapce z tvojí školy, který byl víc než šťastný, že tě bude doučovat. Má perfektní známky, je přátelský a upřímně si myslím, že má dobré přátelé, takže ti pomůže dostat lepší známky a možná nějaké...lepší přátele. " Jeho otec se při posledních slovech chvíli zastavil a Wooyoung věděl proč.

Jeho přátelé nebyli nejlepšími lidmi na světě, Wooyoung věděl, že kouří a pijí, nikdy se neučí na zkoušky ani neprojevují zájem o školu. Jediné, na co by Wooyoung a jeho přátelé vynaložili úsilí, jsou holky (nebo chlapci ve Wooyoungově případě) ve školních koupelnách nebo na večírcích, na které chodili téměř každou noc, a Wooyoung byl prakticky jejich vůdce, i když se nikdy takových věcí nezúčastnil.

„Proč? Jsou to dobří přátelé, tati! Vím, že se ti to asi nezdá, ale motivují mě, abych chodil do školy. Nepotřebuji lepší přátele!"
,,Wooyoungu, tato konverzace skončila. Potřebuješ toho učitele a neexistuje způsob, jak zastavit tvou matku a já si zkontroluji, že budeš chodit každý den po škole do jeho domu, aby sis zlepšil své známky."

Neexistuje žádný způsob, jak by se to mohlo stát. Wooyoung nemohl chodit každý den po škole do cizího domu, aby se učil. Prostě nemohl.

„Každý den ?! Nemůžeš mě přinutit, abych chodil do domu nějakého kluka, kterého neznám! Jak si s tím mohl souhlasit? Podplatil jsi ho?"
„Z čeho mě obviňuješ, Wooyoungu? Rozhodně jsem toho chlapce nepodplatil, nabídl se dobrovolně, jak jsem ti říkal už dříve. Teď už jdi spát."

Jeho otec to už řekl, takže ač nechtěl tak ho musel poslechnout, protože rozhodně nyní už neexistuje způsob, jak se z toho dostat. Znal svého otce, a tak věděl, že jakmile něco vymyslí, už téměř neexistuje způsob, jak to změnit.
„Ještě jedna otázka," začal Wooyoung, „Jak se jmenuje? Chci vědět, jestli ho znám."
Wooyoung začal úzkostlivě jmenovat všechny chytré chlapce ve své škole a nenáviděl myšlenku, že s někým z nich bude muset strávit jakýkoliv den.

„Choi San. Řekl, že tě zná, takže jeho určitě znát budeš."
Choi San? Jako chlapec, který šikanoval Wooyounga pokaždé,když to šlo ? Chlapec, který se během léta úplně změnil, aby se stal nejroztomilejším a nejpodivnějším klukem v celé škole? Jak sakra měl být s ním každý den ve školním týdnu?
,,Děláš si ze mě kurva srandu!" Wooyoung řekl rychle. Nezajímá ho, že jeho otec stál šokován z toho jak nečekaně to řekl přímo před ním.
„Jung Wooyoungu, takový tón je nepřijatelný! Jdi do postele. Teď. Doufám, že San zítra až ho uvidíš po škole, odvede dobrou práci, aby si uklidnil svůj slovník!."

Wooyoung odešel z obývacího pokoje, vyšel schody, nahoře vešel do své ložnice a zabouchl za sebou dveře.
,,Kurva, uklidnit můj zasraný slovník? Kurva!" Zakřičel Wooyoung, zatímco držel oba prostřední prsty ve směru obývacího pokoje, za předpokladu, že jeho otec byl stále tam.

Aniž by se obtěžoval převléknout se, prostě si sundal košili a skočil na postel s pocitem hrůzy v žaludku, když si vzpomněl na další den.

Wooyoung však nevěděl, že San chce opravit jeho „nevychovaná ústa". Jen ne tak, jak by to očekával.

Oh zase jsem se pustila do nového překladu xdd Tentokrát na ship Woosan [Ateez]
Doufám, že se vám kniha bude líbit heh😌💜

Knihu překládám od drummersungjin