𝐟𝐨𝐮𝐫

901 66 4
                                    

Lehce úchylnější část, takže čtěte pouze na vlastní nebezpečí, byli jste varováni.

,,Nech mě na pokoji!"  Wooyoung odstrčil Sana, ale ten se nedal odbýt.

 „Vím, že to chceš, Wooyoungu. Chtěl jsi to už tehdy, že ano? I když jsem tě šikanoval.“ San se podíval zpět na mladšího rty u kterých si držel nebezpečně blízkou vzdálenost a u toho začal rozepínat Wooyoungovu košili. 
,,Vsadím se, že se ti to dokonce líbilo, když jsem tě šikanoval, že?" Když rozepnul košili, sundal ji, Wooyoung neodporoval a nechal ho, všechno co mu San udělal náhle zapomněl.

„Jsi taková moje děvka,“ naklonil se starší k jeho uchu a celou tuto větu zašeptal. To způsobilo, že tep od Wooyounga se rychle zvýšil a San  odhodil košili někam za sebe ještě předtím, než položil ruku na Wooyoungovu hruď, ale zastavil se v půlce hrudi. San si všiml, že mladšímu bije srdce jako splašené, proto se ušklíbl a dále pokračoval v mluvení  „tvoje srdce bije tak rychle, zlato to tě tak vzrušuji?“  San se zasmál a pohladil rukou Wooyounga po rozkroku a lehce zatlačil, takže mladšímu unikl z úst tichý sten.

,,P-přestaň Sane."  Wooyoung zasténal a San zatlačil na čím dál tím větší problém mladšího.
„Jsi si jistý, že chceš abych přestal ?“  San přistoupil blíž k Wooyoungovu uchu a lehce ho zkousl. Pak promluvil  tím nejhlubším, nejdominantnějším hlasem, jaký kdy od něj Wooyoung slyšel. „protože tvé tělo mi říká něco jiného.“ Řekl a zmáčkl Wooyoungovi rozkrok a pomalu začal pohybovat rukou v kruzích, takže Wooyoung téměř přestal přemýšlet.

,,Kurva! Sane já nemůžu-" Wooyoung řval předtím, než San zakryl jeho pusu druhou rukou.
,,Vzpomeň si co řekl tvůj otec, " San se podíval do očí jasně naštvanému a zmatenému Wooyoungovi,
"žádné nadávaní, nebo budeš muset být potrestán." San ihned oddělal svoji ruku z pusy druhého a Wooyoung slastně vzdechl, vzdech už nedokázal udržet díky Sanově druhé ruce, která stále tvrdě pracovala.

,,Nenávidím tě straš- ah! Strašně moc." Wooyoung řekl mezitím co San přidal více tlaku, dělal větší kroužky, ale také se ušklíbl nad tím, jaký měl velký vliv na Wooyounga.

,,To není pravda," San sebevědomě odpověděl a neustále s mladším udržoval oční kontakt, ,,protože kdyby si mě nenáviděl," začal rozdělávat Wooyoungův pásek, potom co jej sundal ho odhodil na bok,
,,tak by si mě nenechal," rozepl jeho džíny bolestivě pomalu, čímž nutil Wooyounga čekat dýl, než by potřeboval, ,,udělat tohle." Konečně stáhl dolů Wooyoungovy džíny a přitom se neustále díval do očí druhého, jako kdyby se nic nedělo.

Wooyoung překvapil sám sebe, když byl rád, že starší jeho džíny odhodil konečně pryč. San se ušklíbl.
,,Věděl jsem, že jsi tohle chtěl, ty špinavá děvko." Řekl vážně a potom Wooyounga donuceně strčil na jeho postel, předtím než vylezl nad něj.

,,Nerozumíš tomu, jak dlouho jsem čekal, abych ti tohle mohl udělat." San si olízl rty a sedal si zpět mezitím co zíral na Wooyounga, obdivujíc jeho perfektní tělo.

,,Budeš pro mě hodný, že ano?" San nechal jeho ruce cestovat po vnitřku jeho stehen, čímž donutil Wooyounga se zachvět a vydávat nedobrovolné vzechy každou chvíli pod Sanovým studeným dotekem.
,,Mhm, tak příjemné." Wooyoung nevědomě odpověděl a San se dostal k jeho boxerkám, stahoval je pomalu dolů a sledoval, jak se Wooyoung neklidně hýbal na posteli, snažící se urychlit rychlost Sanových rukou.

,,Buď trpělivý Wooyoungu." San ho lehce pleskl přes stehno, aby donutil mladšího přestat se hýbat, ale taky, aby slyšel jeho vzdech znovu. "P-pospěš si, potřebuju aby ses mě dotkl." Wooyoung skoro brečel, nestarajíc se o to, jak velké bylo v tuhle chvíli Sanovo ego, on jen potřeboval někoho, aby mu pomohl s jeho bolestivou erekcí.

ᴛᴜᴛᴏʀ [ᴡᴏᴏsᴀɴ] - PozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat