~Prolog~

66 7 2
                                    

Promiň, mami.

Lidé v černém oděvu. Pohřeb.
Co tu dělám..? Vždyť já sem nepatřím!

V průvodu zahlédnu svého bratra.

"Travisi!!"

Nic. Ticho. Jako bych... byla neviditelná.
Jako.. Bych tu nebyla.

Kdo vlastně umřel..?

Rodiče.

Matka. Otec.

Proč nepláču..? Proč nic necítím..?

"Chudinka," zaslechnu říkat naší letitou sousedku, paní Begerovou. "byla  mladá. To si nezasloužila."

Kdo umřel ještě?

Já.

Najednou to prostě vím.

Průvod zatím došel až ke třem rakvím. Na dvou z nich byly květiny, svíčky.

Na třetí nic.

U dvou z nich lidé plakali, truchlili.

U třetí nikdo nestál.

Proč..?

"Tahle tu přeci nemusí být!" Otočím se za hlasem.

Patří mému bratrovi.

"Nikdo jí přece neměl rád! Odneste ji!"

Ještě je šance! Nemusí to tak být!

Dva chlapi popadnou rakev a nesou ji ven z kostela.

Rakev se roztříštila. Jako by snad byla že skla.

"Odkliďte někdo tu zrůdu! Vyhoďte ji!!!"

Nadzvednu černou sukni a přistoupím k rakvi.

Dívčin obličej lemují tmavě hnědé vlasy. Pohlédnu jí do obličeje.

Pohlédnu do svého obličeje. V tu chvíli se obě rozpláčeme.

All of my dreams ||Loki ffKde žijí příběhy. Začni objevovat