Sebastián: zvoní budík protáhnu se a jdu na snídani ahoj vespolek
S máma: proč si ještě v pyžamu
Sebastián: a jo vlastně já jdu do školy
S máma: ty naše trdlo
Sebastián: jdu jse převlíct vezmu si černé džiny bílé tričko čenou mikinu na zip zelené ponožky a boty s bundou až budu odcházet a ještě poprosím tátu o ty brýle jdu udělat hygienu a konečně nasnídat nasnídam se a chystám se odejít
S máma: nezapoměl si na něco
S táta: tady máš ty brýle
Sebastián: díky mami díky tati a ahoj doobléknu se a běžím rychle ke škole ach stihl jsem to kde jsou všichni kouknu se na mobil a zistím že je teprv 7:15 jo to je když si nastavíš budíka na 6:30 ta je fakt dobrý a co tady budu dělat
Martin: ahoj takže ty chodíš k nám do školy co tady děláš tak brzy
Sebastián: to bych taky rád věděl
Martin: začnu se smát ale on se začne mračit no tak ty mrzoute začnu ho lechtat
Sebastián: začnu se smát už dost to stačí
Ema: to je Martin a koho to lechtá
Martin: tady je někdo lechtivý
Sebastián: jo to jsem
Martin: a kam si chodil předtím na školu?
Sebastián: měl jsem domácí
Martin: takže tohle je tvoje první škola
Sebastián: jep
Martin: tak to je hustý chceš po ní provést
Sebastián: proč ne
Martin: jen se usměju
O pár minut později
Martin: už jsou tady všichni za dvě minuty budou otvírat
Sebastián: jde je vlastně ředitelna
Martin: pojď za mnou ukážu ti to
Sebastián: dík
Pan ředitel: dobrý den pane Srdcovský a dobrý den pane Podolský sem rád že jste se tady skamarádil takže by vás mohl váš kamarád províst viďte pane Podolský
Martin: ano pane řediteli
Pan ředitel: naskledanou mládenci jo a tady máš jméno tvojí třídní a třidu
Sebastián: děkuji vezmu si od ředitele papírek
Martin a Sebastián: naskledanou
Martin: ty se vážně jmenuješ Srdovský
Sebastián: ano co je na tom špatného
Martin: nic jen je to neobvyklé
Sebastián: a ty nemáš rád neobvyklé věci
Martin: jo mám
Po provedení po škole
Martin: a ke komu a kam budeš chodit
Sebastián: k paní učitelce tůčkový do 8.A
Martin: tak chodím taky
Sebastián: to je super ne?
Martin: to je jo málem bych zapomněl někomu bych tě chtěl představit
Sebastián: komu?
Martin: tohle je Eliška a tohle Klára
Eliška: moc ráda tě poznávám
Klára: i já
Eliška: a jak se vlastně jmenuješ
Sebastián: Sebastián
Na druhý straně školy
Mark: myslím že ten novej je srtašně namyšlenej
Ema: ráda bych řekla že ne ale nejsem si jistá
Sebastián: kdo si to o mě povídá hele lidi já půjdu si to tu ještě projít
Martin: tak běž
Sebastián: Proč si myslíš že jsem namyšlený
Mark: jak jsi to mohl slyšet
Sebastián: to neřeš myšlenky já sám nevím jak jsem to slyšel
Mark: tak se bavíš s oblíbencema
Sebastián: to neznamená že jem namyšlený
Zazvonilo na hodinu
Paní učitelka: tak děti tohle je váš nový spolužák Sebastián Sebastiáne sedni si třeba k Markovy
Po škole na chodbě
Martin: já vím proč si odešel
Sebastián: víš
Martin: ty máš nadpřirozený sluch viď
Sebastián: jak to víš
Martin: když sem si povídal s holkama všiml jsem si že něco posloucháš a když jsi odešel jsem tě sledoval
Sebastián: ty jsi mě sledoval
Martin: uhm
Sebastián: vidím jak někoho šikanují nech jí bejt
Pokračování příště
ČTEŠ
kluk s rudými očima
Romancepostavy budou z mýho prvního příběhů a o tom příběhu se dozvíte až v něm