kluk s rudými očima

milé překvapení

Sebastián: ach jo škoda že nemůžu ven já vím rodiče mě chrání protože v tomhle městečku nemají rádi odlišnost a já jsem odlišný mám přeci rudé oči ale i když se kvůli nim nedostanu ven tak je mám  rád  přeci jen jsou to moje oči a já bych je za nic na světě nevyměnil navíc já jsem rád odlišný a jsem rád doma co to kecám ani nevíte jak rád bych šel ven

sebastiánova matka: Sebastiáné pojď sem chceme ti s tatínkem něco říct

Sebastián: už jdu ahoj mami tati co mi chcete říct řekl jsem zdvořile

sebastiánů otec: budeš chodit do školy

Sebastián: opravdu děkuju obejmul jsem je

sebastiánova matka: ale musíš nosit tyto brýle no když nemůžeš nosit čočky protože i když si je nasadíš zůstane ti ta barva tak ti tvůj otec vytvoř tyhle brýle které vypadají obyčejně ale nejsou když si je nasadí š budou tvořit iluzi modrých očích  a teď už můžeš jít do pokoje jestli chceš

Sebastián: mockrát děkuju odešel jem do pokoje zapl rádio a začal si zpívat hned první písničku kterou hráli i když nebyla veselá

Martin: běžel jsem zase kolem toho domu který mě vždy lákal a až do teď jsem si myslel že v tom pokoji nikdo není jako vím že tam někdo bydlí a vím kdo a vím že mají dvě děti ale tohle je po prví co slyším někoho v tomhle pokoji a navíc ty děti už tu nebydlí neodolal jsem a zaťukal na okno

Sebastián: někdo ťuká na okno že by to byla ségra vzal jsem si sluneční brýle i když je tma a otevřel okno a řekl ahoj ségra ale nebyla to segra

Martin: ale já nejsem tvoje ségra

Sebastián: to vidim kdo jsi a proč si mi zaťukal na okno

Martin: jsem Martin a zvědavost

Sebastián: já jsem Sebastián podal jsem mu ruku moc mě těší

Martin: mě taky ale musím jít to víš zítra je první den školy jo a ještě jedna otázka proč máš ty brýle

Sebastián: jen tak a ahoj

Martin: čau

Sebastián: to byl ale zajímavý kluk no nic už bych měl jít spát

Pokračování příště

Tak co líbilo u dalšího dílu ahoj