Todobaku❤️🧡 [DOKONČENO]

6. Část

Podle všeho tu být neměl, jak se sem dostal. Přišel k nám okamžitě jsem kryl Katsukiho
"Takže kvůli takovému idioiti jako je hrdina číslo jedna ryskuješ synu?"
Odmítl jsem odpovídat naznačil jsem těm dvou aby odnesli Katsukiho
"Takže kvůli němu chceš peníze? Jen kvůli takovému?"
Ustupoval jsem ale i tak furt byl v aréně, všiml jsem si že Kirishima, Midoriya a Katsuki byli v bezpečné zóně
"Vážně jen kvůli němu? Vždyť ani sám neumí chodit a musí ho brát jiní"
"To jen kvůli tobě"
"Kde jsou moje vnoučata? Neříkej mi že si mu to neřekl"
Utichl jsem, zastavil se uprostřed a když se zastavil tak já taky
"Proč si mi vždy musel odmlouvat? Víš ty co bojuj tady a teď semnou, když vyhraješ nechám vás dva být ale pokud prohraješ... odnese to znovu a budu mít vnoučata"
"Teď si se přiznal na veřejnosti"
"Platí?"
Zamyslel jsem se, otočil jsem se na Katsukiho který byl v bezpečné zóně. Když prohraju bude na tom hůř ale když vyhraju nechá nás být...
"Platí"

Jejich rozhovor byl vysílán snad všude, o čem mi vlastně Shoto neřekl? Myslím že je to teď jedno, souhlasil se soubojem pokud bude vypadat nejhůř pomůžu mu.
Shoto Todoroki zařiď ať ten bastard prohraje!

Poslal na mě oheň ale já si udělal zeď z ledu, vyběhl jsem a udělal jsme led na zemi směrem k němu aby se nemohl hýbat ale kouř od ohně byl všude, když už šlo alespoň trochu vidět nestál tam, a hnedka jsem to dostal zezadu ale ledem jsem si udělal stěnu a zachránil se díky ní, kde je sakra policie?! Přiznal že zmlátil mého přítele.

Rukou jsou na něho namířil ale než jsem se nadál byl jsem na zemi, snažil jsem se pohnout ale už mi to tolik nešlo.
Moji žáci na mě koukali a doufali že vyhraju, přesně jako Katsuki.
Přibližoval se, možná jsem měl něco s rukou ale s tou druhou ne takže jsem po zemi poslal led a zamrazilo mi to jednu nohu, cítil jsem tak chce udělat větší oheň ale naštěstí jsem vstal a vyhnul se, dobře takže moje ruka je v háji, všude škrábance a sem tam i menší popáleniny.

Já idiot přestal jsem na chvíli dávat pozor a už proti mě posílat oheň než jsem stihl něco udělat tak na mě poslal oheň, ležel jsem tam nemohl jsem se pohnout bolelo mě celé tělo, šel ke mě pomalu ale pak začal zrychlovat a opět na mě mířil rukou. Všiml jsem si krve která mi tekla z ruky

Když jsem viděl o co se jeho otec snažil okamžitě jsem v běhl do arény, teď mě nezajímá že nesmím chodit, nezajímá mě jak budu v háji ale sakra on je snad celý od krve. Stoupl si před něho a okamžitě vytvořil výbuch. Jeho otce to odhodilo a já měl čas, Shoto tam ležel a nemohl se moc hýbat, naznačil jsem jeho žákům aby pro něho přišli.
"Bakugou okamžitě se vrať všechno se jen zhorší!"

Kirishima na mě křičel a všichni čekali co udělám... zůstal jsem tam, nohách jsem vydržel a navíc mužů stále vytvářet výbuchy.
Když vstával a byl ke mě blíž vytvořil jsem další výbuch ale byl slabý... přidal jsem druhou ruku aby výbuch byl větší, všechny rány se roztrhali byla to velká bolest ale držel jsem se. Po chvíli už jeho otec ležel

Recovery girl mě ošetřila okamžitě, došel jsem zpět do arény a udělal jsem tam zeď z ledu když jsem u něho přiběhl Kirishima a Midoriya. Katsuki ty blbe, zničil ses ještě víc, po chvíli u nás byli záchranáři ošetřili Katsukiho. Bude nosit ještě víc obvazů no to jsem si přál, najednou mě někdo strčil byl to můj otec který šel za Katsukim, udělal jsem před ním led ale zlomil ho, běžel jsem k němu abych ho zastavil i ostatní se pokoušeli ale jako kdyby nic nezabíralo. Zapálil sám sebe aby jsme mu všichni vypadli z cesty

Poslední co si pamatuji je to jak jsem ležel se zmlácenou hlavou na zemi a někdo na mě mluvil, nejdříve Shoto a pak Deku a úplně naposledy Kirishima. Jednou jsem viděl ostře a podruhé rozmazaně, chtělo se mi spát a tak jsem pomalu usínal.

Mého otce konečně dostala policie ale ještě před tím Katsukimu rozbil hlavu, snažili jsme se na něho všichni mluvit by nespal ale po chvíli zavřel oči a zas jeli do nemocnice festival musel pokračovat když se vše uklidnilo zahájili jsme poslední disciplínu.

Vše skončili okolo 4 odpoledne, sbalil jsem se pogratuloval svých žákům za úžasné výkony a šel k autu Midoriya i Kirishima chtěli jet semnou, v autě Madoriya volal Katsukiho mámě.
Dojeli jsme do nemocnice a čekal jsme před jeho pokojem, vyšel z jeho pokoje doktor a hnedka si nás všiml
"Je mi líto to s tím vaším otcem, Pan Bakugou je hrdina když se vás snažil zachránit ikdyž byl zraněný ale vy prej taky nemám se na vás radši podívat?"
"Nenene to je dobrý, jsem v pořádku jak je na tom Kat—- Pan Bakugou?"
"Je to složité furt něco řešíme až bude hotovo přijdeme"

Katsuki je snad už více v nemocnici než Midoriya, no ikdyž na Midoriyu stále nikdo nemá.
Po půl hodině přijela jeho máma té jsem vysvětlil co se stalo
"Je mi líto že musíš mít takového otce"
"Rodinu si nevybereš"
"U nás si vítán ale to už jsem říkala"
"Chtěl jsem se zeptat, až by pustili Katsukiho z nemocnice zda by jsme nemohli být chvíli u vás pro tu jistotu aby nás otec nenašel, protože jestli se z toho vězení dostane tak nám hrozí horší nebezpečí, neznám vás ani vašeho manžela tolik a je blbé vás o tohle žádat ale mám strach o Katsukiho"
"Samozřejmě chtěla jsem vám to nabídnout teďka nabídnout"
"Jinak prosím říkejte mi 'Shoto' "
"Mitsuki"

A dál jsme čekali, vím že mají mít Kirishima a Midoriya rande ale místo toho tady s námi trčí.
Hodina pryč, Další taky. Co si mu to provedl ty idiote jeden.. prosím jen ať zapomene na tu jednu blbou větu
Po půl hodině se tu ukázal doktor
"Jak na tom je?"
"Už se probouzí... můžete ho navštívit, jen se chci omluvit za to že to tak trvalo ale jeho rány na čele byli hrozné a potřebovali jsme ho dostat mimo nebezpečí"
"Děkuji"

Řekli mi že nás nechají na chvíli o samotě, poděkoval jsem
Odešel jsem za ním, měl ovázanou hlavu, takže už ne jen hrudník obvázaný ale i břicho a obě dvě ruce k tomu i dlaně
"Vypadáš jak mumie"
"Taky tě rád vidím
"Co si to udělal, já tě měl bránit a ty si zas tady"
"Nevadí... Shoto mám otázku"
"Ano?"
"Co si mi neřekl? Tvůj otec tam říkal že si mi něco neřekl"
"Já... no.... já..."

HEH. Pro dnešek konec🥺❤️