Dojeli jsme k němu. Chtěl si nastoupit na místo spolujezdce, ale jakmile viděl obrys postavy sedící na sedačce tak si šel sednou do ihned zadu. Stále jsem dělala jakobych neposlouchala a nevnímala svět. Ale na moment jsem ho chtěla opět vidět. Chyběl mi a to moc protože se mezi námi děli věci o kterých nikdo nevěděl.
Jak se sednul, pozdravil se s bráchou a na mě jenom čuměl. Asi si nemyslel že budu v jejich společnosti hold- to i já nemyslela...poté mě pozdravil a furt si mě zkoumal. Já ale dělala že ho ignoruju a poté si opět opřela hlavu o okénko auta a vzhlížela na ty kapky.
Jak jsme dojeli domu, ihned jsem vyrazila do domu ( samu sebe jsem se překonala) A slyšela jenom ,, Ani nedostanu blbé děkuji?" sám si odpověděl a zkoušel napodobit můj hlas- což se mu vůbec nepovedlo. ,, Díky moc brácha! za svezení, mám tě ráda." Já byla ale už v tu chvíli doma. Za sebou jsem slyšela jenom hlasy. Nevnímala jsem to.
Šla jsem se podívat za moji sestřičkou a vzala si jí do svého pokoje. Nejsem na nikoho zvědavá. Začala ale břečet a pořád si něco "mluvila" ale já jí nerozuměla... ,,ach jo, já ti ale nerozumím, nevím co chceš." Koukla jsem se jestli nemá nějaký svůj výtvor ve své plence, ale tam bylo véelké nic.Dala jí hračky, ty hned odhodila. Poté jsem se podívala na hodiny a hned jsem věděla co chce. Měla hlad a já musela jít dolů do kuchyně, která je propojená s obývákem ve kterém bude určitě ONI. Super. Pozbírala jsem si svých pár švestek a zamířila jsem si to dolů. Co bych pro mého malinkého andílka neudělala.
Omlouvám se popřípadě za chyby.
Nová část je na světě.
Tak co myslíte? Potká někoho v dolní části domu? :P
ČTEŠ
Nobody knew anything
Teen FictionCo mohu napsat k tomuto příběhu? Osamělá holčina, která si připouští smrt její matky jako svou vinu. Kamarád jejího nejlepšího bratra,který neví co cítí, protože přišla ona a pomotala mu hlavu. Byl to jeden z těch ,,BAD BOY" ale vždy člověka může z...
