Příručka (ne)úspěšného spisovatele

Skutečná rada 8: Všeobecně

Jedle je tu zas a tentokrát v inspirovaném rozpoložení. A taky trochu zděšená, ale to je konverzace na jindy.... 

Každopádně, teď jsem četl jeden z těch zajímavějších příběhů, který už byl uvařen tolikrát, že by mě neměl překvapovat, ale autorka to tak nějak zvládla okořenit, že to vlastně i za přečtení stojí. No.. tak nějak je to plný klišé, splňuje to několik bodů z kroku 7 a 15 a občas je to trochu... chaos? Ale jen trochu. Občas přidává až moc plot twistů. Ale nikdy není nic, jako je moc plot twistů. Taky tam má pár chyb, ale co jsem tak usoudil, jedná se hlavně o nějaký ten překlep a chybějící písmeno. Ale to chápu.. (Mluvím o příběhu od MrsV17 (která mi nejde označit, takže si jí musíte najít))

Ale abych pohnul. Slečna (doufám že slečna, jinak by to byl trapas?) psala příběh o gayích (doufal jsem, že se tomu pár dní vyhnu) a tak nějak... no řekněme že se jí povedlo zachytit začátky vztahu mezi gayem a někým, kdo ani netuší, že je gay. (Ahoj kroku 7!) Ne, teď si jen dělám srandu, alespoň jí zabralo celej příběh, než se vlastně oficiálně dali dohromady. Tou nejklišovitější cestou ever, by the way. Ale co, body za snahu, protože se mi to líbilo a trochu zahřálo mé ledové srdce! A provedení... a bonus za to, že to není jen o sexu, ale opravdu o vztahu. A okolí. 

A teď na druhou stranu, velkou náhodou jsem narazil na cosi, co se tvářilo jako FanFikce na Percyho Jacksona. No... tvářilo.

Už v anotaci jsem tušil, že bude něco špatně... no a po otevření jsem málem umřel. Jako chápu, že psát není lehký. Ale psát stylem... co řádek, to věta? 

To je jako bych já psal takhle.

A nerozlišoval text od přímé řeči.

A tak nějak v tom dělal chaos.

Chaos.

Chápete?

Zpátky k pointě, text nebyl až tak špatný, jako to provedení. Ale můj mozek to zabolelo. Hodně.

Takže se Jedle rozhodla, že dá dohromady malou kompilaci rad a návodů, jak tak nějak... dělat věci? No.. řeknu vám, jak se mi líbí, když se dělaj věci. Makes sense?

Zase tím nechci říct, že vám diktuju, co máte dělat, ale mám už nějaké zkušenosti a jsem docela vybíravý. Ale každý máme jiný styl, takže se nemusíte bát, že pokud nesplníte každý bod, jste špatný spisovatel. Ale to už jste asi s touhle příručkou zjistili.

Takže začnem! 

Názvy příběhů: 

Nevím jak vás, ale občas mě celkem sere, že české příběhy mají anglický název. Náš jazyk je taky krásnej. Nejsme Angličani ani Američani a neměli bychom si na ně hrát. Chápu, že angličtina má pár možností, jak udělat název údernější, ale čeština je náš mateřský jazyk a měli bychom ho používat... Říká ten co strká angličtinu všude. 

Každopádně, název příběhu je první věc, na kterou lidi koukaj. Originální a úderné názvy zaujmou, názvy co souvisí s příběhem... Však, znáte to. Dáme si příklad tady na příručce. Jaký je důvod, proč jste na ní klikli? Donutil jsem vás? Líbil se vám název? Zaujal vás? 

Tak si teď představte, že bych to pojmenoval "Nějakej debil vám sarkasticky řekne, co děláte špatně", "Pyš lepšejc", "Jak bít lepšý zpisovatel".