„Nemůžu uvěřit, že už zase musíme do toho ústavu."
„Ale prosím tě, Eriko, vždyť nám zbývá už jen pár měsíců. A navíc za chvíli budou jarní prázdniny."
„Hmm. Chceš dneska svézt domů, Brooklyn?"
„Ne, díky. Jdu ještě někam s Jasonem."
„Víš, jsem ráda, že jste s Jasonem spolu. Už jsem si myslela, že se nepřeneseš přes Brooklyna."
„O čem to mluvíš? Však jsme spolu nikdy nic neměli a ani nic mít nebudeme. Jsme jenom kamarádi."
„No, to je jedno. Platí teda sobota?"
„Jasně. Tak v sobotu u Kimberley."
ČTEŠ
Roses Are Red [SHORT STORY]
Teen Fiction,,Jaktože víš, jak se jmenuju?" ,,Říkám ti svoje jméno, debile!" ,,Nemůžeš se jmenovat jako já!" ,,Jak vidíš, tak se jmenuju jako ty!"