Hide and Seek

Gas

Byly za mnou již 2/3 cesty, když mi začal pomalinku docházet benzín. I přesto to byla tak nádherná jízda přes krásnou kalifornskou přírodu.

Hledal jsem nějakou dobu jakoukoli nejbližší pumpu. Až po půl hodině se přede mnou objevila z čista jasna benzinka. Parkovala tam jen nějaká stará odtahovka.

Ihned jsem u ní zastavil a šel tankovat. Nic však neteklo.

"To musíte na druhou, tahle je špatná" zavolal na mě z budovy nějakej fousatej chlap, kterej vypadal, že pěkně dlouho neviděl sprchu.

"Aha, díky" odpověděl jsem jen ze slušnosti a přejel k druhé pumpě.

Po chvíli jsem natankoval a šel do budovy zaplatit. Byla takový stará a dost odporná.

Vešel jsem tam, nicméně nikde nikdo nebyl. Za pultem jsem uviděl svázané, mrtvé tělo. Zařval jsem se jak jsem jen dokázal.

"Sakra fix, nemůžeš být zticha?" Zavolal na mě hlas, který mi už byl povědomý, byl to ten chlap.

"C-o-o to j-e-e?" Vydrkotal jsem ze sebe hrůzou.

"Jeho si nevšímej, má to za sebou, moc kecal, ale to je jedno, stejnak ho tady někdo najde nejdřív pozítří, moc lidí tu není. A to už budu sedět v krásným autíčku směrem do Karibiku za kubánskýma děvkama, to bude báječný..." Zasnil se a já z něj cítil krásnou náladu a smrad, který vyprodukovalo jeho obtloustlé tělo.

"Pokud to teda někomu neřekneš, potom bych tě tady musel nechat s ním, ty víš jak..." Mrknul na mě a poukázal na mě pistolí.

"Ne, ne pane, nemám absolutní zájem plést se do vašich zájmů a věcí, nemám ani namířeno do města" pousmál jsem se na něho.

"Ale tímhle směrem je jenom Big Pine, a to bys myslím jel po hlavní... Nemáš náhodou namířeno do YellowWitch?" Podíval se na mě se zlověstným pohledem.

Nechápal jsem, proč ho tolik lidí zná, ale moc se o něm nemluví. Nejspíš se to dozvím, až tam přijedu.

"Ano, proč se ptáš, znáš to tam?" Začal jsem se zvídavě ptát.

"Řeknu ti jedno, neznám asi nikoho, kdo by tam přežil snad jen jednu noc, krom místních" začal na mě promlouvat, že jsem z toho cítil strach.

"Jedu tam a zjistím to, všechno." Odpověděl jsem hrdinsky, cítil jsem se, jako by za mnou stál můj otec a byl na mě hrdý, poté, co jsem ho kdysi ukrutně zklamal.

"Tak ti držím palce" řekl chlap, přehodil si pytel peněz přes rameno a odešel pryč.

Zajímavý, proč to tam je tak zvláštní. Nicméně, nyní jsem byl rád, že jsem nemusel nic platit a měl jsem benzín zdarma, takže jsem se pomalu vytratil a už po mě nebylo ani stopy.

Nic mě nesmělo zastavit v cestě do YellowWitch, nic a nikdo. Už je to jen kousek.