Kočičí Prokletí Ladynoir

19.

Adrien se rano vzbudi a vidí svým zrakem....posadi se a všimne si krabičky tak ji otevře a sleduje záři a Plagga.
,,Plaggu tohle se mi zda nebo co se to děje ??" Plagg se na něj usměje. ,,Adriene ahoj. Ne nezdá se ti to, si zase člověk. Vyšlo to ! Beruška tě zachránila." ,,Co??" koukne na sebe na svoji ruku kterou má obvazanou. ,,Jsem zpět" rozzaří se mu oči. ,,Ano jsi" kývne Plagg. ,,Beruška? Musím ji vidět." ,,Nevím jestli ji najdeš ale večer máš 99% šanci že se bude prohánět po noční Paříži." Kyvne a koukne na sebe do zrcadla. ,,Musím se schovat....Adrien je pořad nezvěstný takže jen tak do ulice nemůžu." ,,A kam chceš jít ??" ,,Nevim" vytahne z kapsy čepici a nasadi si ji a nasadi si i kapuci a od mikiny a rozepne bundu. ,,Už žádné utíkaní....jak to řekla Mari!" ,,Dobře...vidím že někdo tu je odhodlaný." ,,Už nebudu otcovou loutkou....buď přijme pravidla nebo od nej odcházím." ,,A kam." ,,Pryč....kamkoliv kde budu svůj jako Adrien a Kocour" podrbe ho pod bradou. ,,A co peníze a tak? Nejsi plnolety:" ,,Plnolety budu za dva roky a peníze no treba si něco vydělám sám." ,,A dokud si něco nevydělaš budeš kde ?" Zadíva se na něj a přemyšlí a po chvílí se mu na tváři objevi široký úsměv. ,,Co tě napadlo??" ,,Která osoba mě má strašně moc ráda že by pro mě udělala cokoliv" ušklibne se nad myšlenkou na Chloe. ,,No joo
Si mazanej." ,,Změním celý svůj život....už nebudu ten ustrašený model ale dam do Adriena i špetku Kocoura." ,,Jak to myslíš ? Co vše chceš změnit ?" ,,Všechno" usměje se a přejde k oknu. ,,Máš dobytý baterky?" ,,Jo?" ,,Plaggu drápky" vsákne si do prstenu. Otevře okno a dostane se ven a prochází se po rani Paříži.

Mari ráno vstane jak zombie, úplně zničená zase kašle na školu protože nemá žádnou sílu. Pomalu jde rozcuchana do kuchyně a spraví si kafe. A na tváři má zaschle slzy a nepřítomny výraz. Tikky lítá za ni a přemyšlí. Uděla si kafe veme suchý croissant a jde zpět do pokoje a ji. Tikky si vezme sušenku a ji taky. Mari se pak jak bez života kouka do zdi a přemýšlí. ,,Mari?" ,,Hmmm?" ,,Bude to dobre....naděje umírá poslední." ,,Tikki...prosím...proměnil se...už ho nikdy neuvidím..." ,,Ale co když je naděje že se promění zpět na člověka." ,,Ja nevím...vyznala jsem lásku a nepomohlo vidíš." Tikky si povzdechne. ,,Ale prosím nebuď smutná jinak tě posedne akuma." ,,Neposedne." ,,To hodláš sedět a smutnit." Mari mykne rameni. ,,Ach jo." Mari si povzdechne. ,,Já věřím že se ti vrátí s ty bys měla taky." ,,Hmm." ,,A neříkal Kocour že nechce abys byla smutná." ,,Říkal.... Ale nejde to..." ,,Tak se snaž mu to splnit nějak se odreaguj." Hlasně si povzdechne. ,,Pokusím se ale neslibuju." ,,Večer se můžeš projít a třeba ho uvidíš." ,,Třeba....no..." ,,Tak si odpočiň nebo si dej koupel a bude ti lépe." ,,Ta koupel bude fajn." Tikky kývne a sedne si na postel. Mari si veme věci a jde do koupelně relaxovat. Tikky zatim odpociva na posteli. A Mari tam relaxuje několik hodin.

Mari po pár hodinách vyleze a jde se neobedvad a pak si jde i s písničkami zdrimnout a tak nějak projde celý den. Tak je večer a Mari si kreslí návrhy a když jí to nudí, rozhodne se jít ven jako Beruška a a Tikki souhlasí.

Beruška sedí na jedné střeše oprena o komín a má dokonalý výhled na osvicenou Eiffelovku.
Kocour se transformuje v nějaké uličce a vic jak půlhodinu hleda a pak si ji všimne.....dojde tiše za ni a sleduje ji. ,,Krásná noc jako ty Broučínko." Beruška ztuhne. Okamžitě se otočí a spatří ho...vykuli oči. ,,K-Kocoure...?" ,,Ano má dámo?" Beruška nevěřícně na něj kouká a vstane....pořad nemůže uvěřit...tak zaklepe hlavou aby se ujistila že nespí. ,,Nejsem ani sen, ani iluze, ani tvoje pouhá vidina...jsem to já ten úžasný a dokonalý Kocour" uchechtne se. ,,Kocoure" téměř křikne a už se mu vrhne do náruče. Kocour ji obejme a usmiva se. ,,A-ale jak ? Vždyť si byl.." nechápe. Nakloní se k ni a poklepe na nos tak jak mu to ona vždy dělala. ,,Jedna Beruška se k něčemu přiznala a tím nebohou kočku zachránila." Usměje se a obejme ho. ,,A já se tak bála a trápila že tě už neuvidím." Objeti ji oplati a zadívá do oči.
,,Neříkal jsem ti něco Bugi." ,,Já vím ale to se nedalo...." ,,Už mě máš zpět." ,,Jsem ráda že si tady tak moc ráda" zabori mu hlavu do ramene a cítí že ji zas tečou slzy. Přitahne si jí víc k sobě a začne hladit po zádech. Beruška jen zhluboka dýchá. Posadi se s ni a opre se o komín. Zadíva se mu těma uslzenyma očima do očí. Da ji pusu na čelo a palcem utře slzy. ,,Já už nechci být bez tebe" šeptne. ,,Neboj už nebudu mít hloupé přání." Beruška se usměje. Kocour se na ni zadívá a usmívá se. Oba si hledí do očí.