Kočičí Prokletí Ladynoir

31.

Další den ráno se Adrien probudí s bolestí tak si vezme léky a jde do sprchy pak si oblekne a kašle na tričko a přes hlavu si přetáhne mikinu. Popadne tašku a jde rovnou k limuzíně, která ho odveze do nemocnice tam mu odeberou krev a převážou ránu a Adrien si cestou koupí jídlo a pak vyraží do školy.

Mari ráno vstane, obleče, uděla hygienu a jde do školy. A škola se začne pomalu a jistě plnit. Mari sedí ve škole jak vždy s tou svou ignor náladou a čeka na Alyu. Tak pochvíli přijde Alya, která už si zvykla že s ní ani s nikým jiným Marinette nemluví a tak si dál povídá s klukama a sedne si na své místo a jen tak kecají.

Začíná nudná hodina a učitelka říká něco o referátu na Berusku a Kocoura a ostatní superhrdiny. Marinette ji začne vnímat. ,,Všichni jste před měsícem udělali krásné referáty a tyhle půjdou do jedné soutěže a rozhodla jsem se že ty dvojice co byli tak je i tak nechám" koukne na ne učitelka a zazvoní.
,,Takže přeji hezky víkend a pusťte se do toho" vezme si věci a odchází a Adrien začne v hlavě proklínat. Marinette se zamračí a dobehne učitelku na chodbě. ,,Paní učitelko počkejte" Otočí se na ni. ,,Co potřebuješ Marinette." ,,Paní učitelko ja nechci ten referát dělat s ním....Nemůžu to dělat samostatně ?" ,,Máte to dělat ve dvojicích takže samostatně určitě ne." ,,Tak nás alespoň nějak přeřadtě...." ,,Bohužel to už nejde a zrovna váš referát se mi líbil nejvíc takže spolu zvládnete i tento." ,,Ach...no fajn..." Kývne. ,,Hezký víkend." ,,Hezký ? Teď bude spíš skažený" zamumlá si pro sebe a jde do třídy. Učitelka odchází. Mari jde zamračene do třídy. Adrien na ni koukne a podle výrazu pozná že je v háji. Sedne si na místo a propaluje pohledem. Protočí očima a zadívá se na tabuli. A den se pomalu táhne.
Nakonec zazvoní na konec poslední hodiny a všichni jdou domů.
Adrien vyjde před školu a přemyšlí jak se z toho vykroutit. To samé i Marinette.
Ke škole dojede limuzína a Adrien koutkem oka zahlédne Marinette. Která se opírá o zídku a kouři. ,,Co sem komu udělal" zamumlá a otočí se na ni. ,,Jedeš nebo mám pak přijet?" Pohlédne na něj, zapřemyšlí, pak protočí očima, stopne cigo a porad zachmuřene jde s ním. Nastoupí a řidič se rozjede. A každý je ve svých myšlenkach. Dorazí k němu a pustí se do toho.
Dodělají to a k Adrienovi prijde jeho doktor s tím že musí brát nějaký jiný léky aby mu to zabralo a jakmile doktor odejde tak Adrien je hodi někam ke koši. Mari na něj koukne. ,,Ty to nebudeš brát ?" Adrien koukne na léky. ,,Ne." ,,A proč?" ,,Protože tohle nejsou léky na bolest ale typicky oblbovaky, abych vypadal jako sjetý a poslouchal na slovo." ,,Aha" skouma ho lhostejným pohledem. ,,No jo" kouká na obrazovku kde je se svou mamou. ,,Co všechno se ti u toho zranění stalo ?" ,,Co myslíš když mě sho..... přepadli v uličce ?" ,,Eh nevím co se ti stalo...proto se ptám..." ,,Jen jsem se procházel potom cos mě vyděsila k smrti a zašel do nejáke uličky kde jsem narazil na nějaký typky který obchodovali s věcmi a nějak jsem nestihl zdrhnout a nabodli mě." ,,Aha...
No..každopádně promiň ale já za to nemohla...." ,,Vždyť já nic neříkám." ,,Doufám že ses aspoň poučil." ,,Hmmm." Povzdechne si a zarmutene koukne do jeho velkých oken. ,,No jo...poučil jsem...když jsem viděl co se stalo moji další kamarádce tak mě to zlomilo" pohodlně se opře. ,,A co se ji stalo ?" ? ,,Promiň nechci to říkat." ,,Chapu." Kývne. ,,Jo jinak..." otevře na počítači nějakou stránku. ,,Je tohle ta tvoje židle? Pořad ti ji dlužím." Jen na to koukne. ,,To je v pořádku kašli na to." ,,Když myslíš" zavře to a kouká na fb. Mari zas koukne do oken a zamyslí se. ,,Nad čím tak bedlivě přemýšlíš?" zepta se zvědavě když na ni koukne. ,,Hmm ? No víš když jsem byla zakumatizovana nic si nepamatuji a to je ten nejhorší pocit na světě....snažím se si vzpomenout ale bohužel mám jen černou tmu...." ,,Jo sice nevim co to je za pocit ale chapu něco jako otřes mozku. ,,Třeba... To prostě zažít nechceš...." řekne sklesle. ,,Je mi to líto Marinette" otočí se na ní. Koukne na něj. Kývne a povzdechne si a jde k lekům si jeden vzít. Dívala se na něj a přišli ji jeho pohyby nějake....povědome....ale na nic nedošla.....
,,Co jsem vlastně dělala když jsem tě vyděsila ?" Otočí se na ní a chytne se za ránu.
,,Hrála jsis na režisérka hororu a pak v nemocnici jsi mě byla navštívit a pak u mistra jazyku." ,,Režisérku hororu ?" nechápavě na něj koukne. ,,Znáš horory a jak jsou ty děsivé věci a tak?" ,,Eh...jo" ,,Tak jsi mě zamkla v pokoji a přesně to jsi zkoušela na mě." Musela se uchechtnout. ,,A zabralo ?" Posadí se na židli. ,,Napůl...větší hrůzu jsi mi nahaněla slovně." ,,Hmm ? Co jsem říkala ?" ,,To už si nevzpomenu ale vím že to bylo z hodně nenávistí...no proste jsis vybila vše na mě." ,,Logické." ,,Jo." ,,Ale i tak je mi líto.." ,,Je to v pohodě...jak jsi říkala ,,Jen by sis něco zkusil Agreste a je po tobě"...tak malém bylo."  ,,Varovala jsem tě..." ,,Já ale neposlouchám" ušklíbne se. ,,To už je tvoje chyba...řekl si čím agresívnější tím lepší" ušklíbne se teď ona. ,,To jo ale nečekal jsem že se zakumatizuješ a pak mě budeš chtít zabít....ale i tak Lišaj má dobrý vkus na módu měla jsi pěkné šaty...." ,,Dobrý vkus na módu ?" ,,No bude to tak." ,,Jako promiň ale představit si lišaje jak si navrhuje pro své padouchy oblečení...je divné." ,,Hmm...jen jsem to řekl to nic neznamená..." otočí se na počítač a koukne na Berublog. ,,Koukej tohle jsi měla" ukaže na video kde se prochází na střeše. Koukne se na to a když vidí svojí zakumatizovanou podobu tak zas poklesne.  Koukne na ni a hned to vypne. ,,Promiň..." ,,V pohodě." Koukne kolem. ,,No...referát je hotový...ja už půjdu...prosím tě nepolij ho zas..." ,,Jasně....budu od něj držet pití dál." ,,Dobrý nápad" vstane a vydá se na odchod.  Vstane a da referát na bezpečné místo a otoči se na ní. ,,A nechceš hodit k vám stejnak jsem měl dneska chuť si k vám skočit do pekárny." ,,Hmm....tak klidně..." ,,Fajn" dojde ke dveřím. Mari si veme své věci a můžou jít. Adrien se vydá pro řidiče a jen koukne na otce když vyjdou ven a on stojí u té sochy jeho mami tak zakrouti hlavou a vyraží do auta. Nasednou a jedou. Jak jedou tak Adrien bloumá  ve svých myšlenkách a koukne na Mari a přemyšlí dál. Ta se taky topí ve svých myšlenkách. Prohledne si ji a všimne si malých černých náušnic ale hned zakroutí hlavou a vyžene myšlenky o tom že ona je Beruška. Zastaví a vystoupí řidič odjede a jdou do pekárny. Adrien pořád je daleko v myšlenkách, až tak daleko že si nevšiml že místo do dveří jde do zdi do které následně narazil. To ho probudí tak zaklepe hlavou a kouká. Mari se jen uchechtne.
,,Co děláš že si tak mimo ?" Zadívá se na ní.
,,Přemýšlím." ,,A nad čím tak bloumaš ?" ,,Eh...no...jestli vyhrajeme tu soutěž" zalže a podívá se jinam. ,,Určitě učitelka říkala že ten první referát se ji nejvíc líbil náš." ,,Tak to je super." ,,Jo." ,,Tak já jsi jdu něco koupit" otevře dveře a jdou dovnitř. ,,Jo tak dobrou chuť a měj se..já půjdu do bytu...." ,,Díky a měj se." Kývne a odejde do bytu. Adrien se usměje a jde si něco koupit. Mari dojde do pokoje a placne sebou na postel. Tikky ji vyletí z tašky a přemyšlí. Mari se rozjímá.

Adrien si koupí jídlo a vydá se domu. Jakmile nastane večerní hodina tak se vydá prozkoumávat střechy a jestli čirou náhodou nenarazí na Berušku.
Marinette ale spí a spí. Tak se Kocour na jedné střeše změní na Adriena a sleduje Paříž a po chvílí jde objevovat svět a hraje si i na parkuristu. A někdy nad ránem se stratí v opuštěné budově , kde i usne a spi.

Zase skončili u referátu 😂😂😂👏🏻
Celkem zajímavý dělat ho sám o sobě.🌹