Introvert v davu

3.kapitola

Když jsem vyšla z kanceláře šla jsem pomalu do šaten. Hlavu jsem měla sklopenou a sledovala jsem koberec pod nohama. V hlavě mi běhala  stále jedna a ta samá věc, kterou mi oznámil můj šéf. "Já a zaučovat?" Nemohla jsem se přestat divit. Jakožto brigádník nemám dost zkušeností někoho zaučit. Samozřejmě. Na uklízečku moc zkušeností nepotřebuji, ale i tak mě to překvapilo. V šatně jsem měla čekat na nového brigádníka, ale byl tak dříve než já. "Ahoj, jmenuju se Mia jsem tu abych tě zauč..." Brigádník se ke mě otočil a nenechal mě domluvit. "Ahoj Mio rád tě zase vidím." Nevěřícně jsem na něho koukala. "Eh..prosím?" Zeptala jsem se ho. "Jo promiň jsem Lukas. Včera jsme tě potkali v parku." *Super...* pomyslela jsem si. Vypadlo ze mě pouhé "aha". Po chvilce mlčení jsem opět promluvila. "Přišel jsi docela pozdě a je ještě hodně věcí co se budeš muset naučit takže pojď za mnou." Vyzvala jsem ho  a vykročili jsme ze šaten směrem k uklízecím místnostím. Cestou jsme byli oba potichu protože jsem přemýšlela jak jsem mohla říct takovou pitomost. Prej budeš se toho muset ještě hodně naučit... vážně jsem to řekla? Když jsem nervózní říkám nesmysli. Ale díky bohu to nepostřehl, protože na to nijak nereagoval. Zastavili jsme se před místností vysvětlila jsem mu pár informací a vešli dovnitř. Po nějaké době už měl svůj uklízecí vozík a přibližně věděl co a jak. Právě byl čas oběda tak jsem mu rovnou ukázala kuchyňku pro pracovníky a odešla se naobědvat do šaten kam moc lidí nechodilo. K mému nepotěšení pauza uběhla příliš rychle a já šla vyzvednout Lukase do kuchyňky. Do konce směny jsem mu vysvětlovala postupy úklidu. Vypadal trochu zmateně. Tak jsem ho povzbudila že pár dní mu budu pomáhat, a že to bude všechno v pořádku. Směna končí a já se chystám domů. Zapíšu se v knize pro zaměstnance a mířím si to domů. Nasadím si sluchátka a poslouchám svojí oblíbenou hudbu. Jako obvykle nekoukám kolem sebe. Lidi mě stále míjejí a hledí si svého. Cesta ubíhá rychle a bez jakýkoliv  zdržení se dostanu domů. Mourek už vděčně  nastavuje bříško na podrbání. Při dojídání sušenky v posteli mě od telefonu vyrušil zvonek, který se rozléhal do všech pokojů v bytě. Když jsem otevřela dveře, s úsměvem mě pozdravila naše sousedka, která mě přišla zkontrolovat. Dneska jsem měla v plánu si jít koupit nějaký slušivý svetr, ale pozvala jsem sousedku dál a postavila vodu na čaj. Naše sousedka je velice upovídaný člověk a tak pořád něco povídala. Ze začátku jsem aspoň předstírala, že mě to zajímá, ale později jsem přestala vnímat co povídá. Místy jsem jen pochytila slova: "Loni...štěňátka...v sousedním městě...trh". Když se vypovídala chystala se k odchodu a já byla ráda že budu moct do města pro ten nový svetr. Už jsem zavírala dveře a sousedka se otočila a řekla: "Jo a Mio, kdyby sis potřebovala s někým promluvit.. o problémech, který nechceš řešit s tátou máš u mě náruč otevřenou". S úsměvem jsem jí poděkovala a zavřela dveře. Na svěřování mám svojí kamarádku Vendy. Dřív jsem všechno řešila s mojí mamkou, ale ta se rozhodla nás před 4 lety opustit a jít si vlastní cestou. Mám svého tátu moc ráda a teď je náš vztah ještě bližší. Po chvilce uvažování jsem vešla do pokoje a hledala svůj vak. Dala jsem si do něho peněženku a všechny potřebné věci a vyrazila do města.