Dneska jsem měla naprosto hrozný den.
V práci jsem pokazila na co jsemsáhla, polila jsem se kávou a zapomněla doma oběd.
Ještě do toho je Dominic pryč, užjsem doma sama asi 14 a už mi moc chybí. Jako jo, naše videohovoryjsou super, ale přesně dneska je den, kdy bych potřebovala přijítdomů, vidět jeho zářící úsměv, padnout mu do náruče avědět, že bude všechno v pořádku.
Jenže bohužel, přijet má až za párdní. Jediné co mě dnes drží nad vodou je sraz s Adamem po práci.
Jakmile padla čtvrtá hodina, upustilajsem všechno od rukou, oblékla kabát a běžela na metro. S Adamemjsme měli sraz v hospůdce kousek od našeho bytu.
,,Ahoooj." zakřičela jsem, kdyžjsem ho viděla a hned jsem mu skočila kolem krku.
Adam už věděl, že jsem troškublázen, takže se tomu vůbec nedivil. Šli jsme si sednout dovnitřa objednali něco k pití.
Hned jakmile jsme si sedli, začalajsem si stěžovat na můj blbý den, Adam poslušně poslouchal ajen přikyvoval, pořád se tak divně rozhlížel.
,,Jsi v pořádku?" zeptala jsem se.
,,Přijde mi, že mě moc nevnímáš.Vím, že jsem ti za těch 5 minut vykecala díru do hlavy, alezasloužím si abys mě poslouchal." začala jsem se smát.
,,Uhm promiň. Jsem v pohodě, jen nadněčím přemýšlím, jinak jsem ti ani nestihl říct, že to namoc dlouho nevidím, max hodinu, něco mi do toho skočilo, alenechtěl jsem ti to rušit." řekl Adam.
,,Ok v pohodě, mě pomůže i tohle,potřebovala jsem s někým pokecat, je mi doma smutno." usmálajsem se trošku sklesle.
Po hodině se Adam opravdu zvedl s tím,že už musí. Při rozloučení na mě tak divně mrkl a neubránilse smíchu, vůbec nechápu co to mělo znamenat. Objali jsme se a jákráčela pomalu domů. Nandala jsem si sluchátka a pustila hudbu.
Odemkla jsem dveře od bytu, sundalaboty, sluchátka stále na uších.
Dotančila jsem do kuchyně, kam jsemnesla nějaké jídlo co jsem cestou koupila, do rytmu hudby jsem sekroutila a postě blbla.
V jednu chvíli jsem se otočila a ztoho co jsem viděla jsem upustila nákup na zem.
,,Dominicu!" Zakřičela jsem.
Dominic stál v obýváku jako by senic nedělo. Jen se široce usmíval. Přiběhla jsem k němu adoslova ho srazila na gauč, pevně jsem ho objímala a pusinkovalavšude po obličeji.
,,Co tady sakra děláš? Jak ses..."ani jsem nedořekla větu, protože mi Dom věnoval dlouhý a vášnivýpolibek.
,,Strašně moc jsi mi chyběla,potřeboval jsem tě vidět." přitiskl mě k sobě ještěsilněji. Najednou všechno to co se mi dneska stalo, zmizelo. Aninevím jak dlouho jsem na něm ležela a objímala ho. Očividně bylstejně nadšený jako já.
,,Připravím něco k jídlu, běž siodpočinout." pomalu jsem vstávala z gauče, ale Dom mě za rukustáhl zpátky k sobě.
,,Nechoď ještě nikam, chci si těužít lásko, pořádně tě pomazlit." vzal do dlaní moje tvářea zmáčkl je, pak se začal smát a vtiskl mi polibek na čelo.
Po chvilce jsem opravdu vstala a šladělat něco k večeři.
Po rychlé sprše se začalprovokativně promenádovat nahý po bytě a dělal, že něco hledá.
Zezadu ke mně přišel a objal mě.
,,Copak to vaříš dobrého?"zašeptal mi do ucha a rukou mi zajel do kalhotek.
YOU ARE READING
Choking hazard
FanfictionDominic se vrátí po delší době ze zahraničí a má na tebe chuť. Jenže to trošku přežene....