Druhý dech

11 1 0
                                    

11.2.2020

Drahý Sigmunde,
Opět ti píšu v momentě, kdy se mi celý svět opět hroutí. Už se mi nechce žít. Na životě mě udržuje pouze myšlenka, že nechci ublížit lidem kolem sebe. Stává se že mě nebezpečný člověk, člověk, který je schopný udělat cokoliv, protože má pocit, že už nemá co ztratit.
Tyto myšlenky ve mně probouzí novou sílu a pocit moci. Nebojím se do čehokoliv jít, protože už ve své podstatě nemám co ztratit, kdykoliv může být konec.
Tohle byl jen spíše krátký vzkaz tobě, abych své myšlenky ze sebe dostala. Děkuji za vyslechnutí.
SYS

Tvá M.

Dear...Kde žijí příběhy. Začni objevovat