Killington - Stony

Kapitola třetí

Počet slov:  1363

Tony chvíli váhal, ale vytáhnout se nechal. Hned cítil, jak opět ztrácí stabilitu a padá. Jeho učitel mu však sešlápl prkno a stále ho držel, aby znovu nenavštívil zemi.

"Pojď se támhle posadit, ano? My to jen nahoře rozdělíme a poté si pro tebe přijedu," přikázal mu a sehnul se k jeho nohám. Rychle ho z prkna odepnul, aby hoch mohl jít.

Rudý Tony přikývl a rychle se vydal tam, kam měl. Dával si sakra záležet, aby zase neuklouzl. Bylo mu tak trapně a smutno... Posadil se na lavičku a sklopil pohled. Věděl, že tohle pokazil. Teď  ho z lyžáku vyloučí, z Killingtonu pojede rovnou domů a celá jeho budoucnost bude v háji.

Ani nevěděl, jak dlouho tam seděl a litoval se. Všiml si jen, že k němu po nějaké době přišlo víc lidí, kteří si v ruce nesli prkno a byli ze stejného ročníku. Moc to nechápal, ale nic neříkal. Jen smutně čekal na svůj rozsudek.

Chvíli po jeho spolužácích, k nim dojel někdo na snowboardu. Sundal si brýle a na všechny se zářivě usmál.

"Takže já jsem Steve Rogers a budu vás učit, jak si nezlomit nohu. Vím, že jste všichni úplní nováčci, i když to někteří už odvážně zkusili," pohledem zabrouzdal k rudému Tonymu. Na učitelově tváři se objevil úšklebek.

"Nejdřív něco k základům," začal. Snažil se jim vysvětlit, jak si prkno nasadit a zase sundat. Také se snažil teoreticky popsat, jak funguje. Věděl, že je to stejně důležité jako praxe.

"Tak a teď všichni nasaďte úsměv, jdeme tenhle kopec vyšlápnout do půlky," řekl na konci a sám si svůj snowboard hodil přes rameno. Čekal, až všichni udělají to samé.

"A proč to prostě nevyjedeme nahoru?" zeptal se jeden z Thomasových kumpánů Josh.

"Protože, jak nám už tady," podíval se Rogers na Tonyho a snažil se vzpomenout, jak se jen ten kluk jmenoval.

"Anthony Stark," pípl a sklopil pohled. Věděl, že teď ho učitel zesměšní a urazí. Jen si povzdechl a šel do kopce.

"Protože nám tady Tony ukázal, že to není vůbec jednoduché," vysvětlil žákovi a sám se vydal po sněhu vzhůru. Malý brunet se pousmál. Takhle hezky ho nikdy žádný kantor neoslovil. Ale to bylo zřejmě tím, že je měl Rogers jen výjimečně a nevěděl, jaký je Tony tragéd. Brzy na něj bude stejně hnusný, jako jsou všichni ostatní. Vždyť si o to koledoval ne?

Cestu nahoru nějak zvládl. Byl zadýchaný a unavený už teď. Nejraději by se vrátil na chatu a pořádně se najedl.

"Teď vás poprosím, abyste utvořili dvojice. Jeden z ní si nechá prkno tady na kraji sjezdovky. Ujistěte se, že vám nesjedou až dolů. Jinak si pro to poběžíte sami," varoval je učitel. Sám si prkno sundal, aby kdyžtak mohl pomáhat, "a nebojte se, určitě spadnete. A budete padat hodně."

Tony si povzdechl a čekal, kdo na něj zbude. Lekl se, když k němu přišel Josh. Škodolibě se usmál a své prkno si sundal.

"Jsme spolu ve dvojici," upozornil ho a promnul si ruce. Už se těšil, až se Starkem hodí o zem. Tony už teď věděl, že tohle bude průser.

"Tak výborně. Vychází to akorát do počtu," oddechl si učitel. Nesnášel, když tyhle primitivní základy musel s někým trénovat, "teď si jenom stoupnete. Klidně se chyťte vašeho partnera, proto tam je. Jakmile budete pevně stát, můžete se pokusit popojet o pár centimetrů dolů."

Znovu si pro prkno došel a ukázal jim, jak na to. Poté si stoupl tak, aby na všechny viděl a dal jim pokyn k začátku. Tony litoval, že nezůstal doma. Opatrně se postavil, ale hned spadl. Josh se mu začal smát.

"Máš se mě chytit, idiote," protočil očima a natáhl k němu ruce. Stark se nechal zvednout. Hrozně moc se bál, co mu ten tyran chce udělat. Ještě pár vteřin čekal, poté se však pomalu rozjel dolů. Cítil že i stabilitu má, jeho partner do něj ale nenápadně strčil, takže malý brunet zavítal na zem. Znovu křikl a chytil se za loket, který si natloukl.

"Jste v pořádku? Oba dva?" zeptal se jich Rogers, který pád neviděl, jelikož zrovna radil někomu jinému. Josh jen přikývl a vražedně se na Starka podíval. Tony se ho tak moc bál, že také přikývl. Do očí se však svému učiteli nepodíval. Nevěděl proč, ale prostě by mu nedokázal lhát.

"Dobře. Tak to zkuste znovu," na oba se usmál a šel pomáhat dalším lidem, kteří spadli.

"Slyšel jsi ho. Zvedej se," zavrčel Josh a znovu k němu natáhl ruce. Tony se klepal, ale přesto se nechal vytáhnout. Stabilitu opět našel. Tedy až do doby, než se Josh rozešel dolů a jeho strhl s sebou. Brunet si okamžitě namlel. A takhle to ještě párkrát šlo dokola. Josh se bavil, Tony trpěl a Rogers se jim pokaždé zkoušel pomoct. Jakmile byl brunet na zemi po šesté, jeho kantor zakročil.

"Já nechápu, co tam pořád děláš špatně," povzdechl si, "zkusíme to spolu," Napadlo ho. Josh se zatvářil nasraně, že přijde o svou hračku, ale na učitele si pusu otevřít nedokázal. Místo toho šel na stranu a doufal, že Stark spadne i bez jeho pomoci.

"Tak, teď pojď pomalu nahoru a chyť se mě," říkal blonďák a svému žákovi na nohy pomohl. Opatrně ho držel a usmál se na něj.

"No a teď zkus pomalu jet dolů. Špičky mírně zvedni a nezapomínej na pokrčená kolena," dál mu radil a sám šel pomalu dolů. Byl připravený svého žáka chytit, aby si zase nenamlel. Vždyť byl už teď celý mokrý.

Tony se řídil jeho radami. Pevně se ho držel a doufal, že ho také nebude házet na zem. Opravdu ho překvapilo, když ujel několik metrů a ani jednou se nezasekl.

"Vidíš? Vždyť ti to jde dobře," hrdě se na bruneta usmál a pustil ho, jelikož dojeli až dolů. Tony se na něj pokusil usmát zpět a začal si sundavat prkno. By už hodně hladový a unavený. Ale věděl, že ještě pár hodin musí vydržet.

"Tak a teď si prosím všichni vyměňte role ve dvojici, ano?" usmál se Rogers na všechny a sledoval, jak celá jeho skupina znovu šlape nahoru.

Malý brunet se bál být zase s Joshem ve dvojici, ale neměl na výběr. Nikdo jiný s ním být nechtěl a ani nikdo nezbýval. Prostě to bude muset zvládnout. V polovině kopce nechal svůj nový snowboard a šel k Joshovi, který už byl připravený. Opatrně k němu natáhl ruce, aby mu mohl pomoct nahoru. Jeho spolužák se však arogantně usmál a zkusil to bez pomoci. Hodně rychle spadl na zem. Tony si jen povzdechl a opět se mu pokusil podat pomocnou ruku. Josh tentokrát zavrčel a přijal. Postavil se a v očích mu blýskl strach. Tony se nevědomky usmál.

"Budeš se mi smát, ty hajzle malej?" zavrčel a strčil do Starka, který okamžitě po zádech spadl z kopce a sjel pár metrů dolů. Za bundu se mu dostal sníh. Ale i Josh se neudržel a spadl. Nasraně bouchl pěstí do sněhu.

"Za to můžeš ty, ty zmrde!" zařval a vrhl se na Tonyho. Začal ho mlátit všude, kam mohl. A ubohý brunet nestihl nijak zareagovat, ani se nijak bránit. Jen děkoval, že na sobě měl velkou bundu a helmu. Jinak by dostal mnohem víc.

"Hej! Běžte od sebe!" začal je svalnatý učitel odtrhávat od sebe. Josh se tvářil nasraně a Tony vyděšeně.

"Nic se nestalo," zašeptal Stark a začal se zvedat ze země. Nechtěl večer dostat ještě větší nakládačku. Takhle to bylo mnohem jednodušší.

"Že se nic nestalo? To jsem viděl," učitel přímo zuřil. Tohle se mu ještě nestalo.

"Oba dva běžte zpět. Dneska vás tu nechci. A odpoledne poprosíte někoho, kdo to umí a půjdete dohnat to, co uděláme my," rozkázal jim a ukázal na chatu. Byl v tomhle nesmlouvavý.

Josh si vzal svůj snowboard a šel. Na nikoho se nedíval. Byl moc nasraný. Zato Stark panikařil a nevěděl, co bude dělat. Nikdo s ním trénovat určitě nepůjde.

"Nemohl bych-"

"Ne, to bys nemohl. Jdi do chaty a přihlaš se o výpomoc v kuchyni," mračil se Rogers. V takových věcech prostě neustupoval. Tony jen přikývl, vzal své prkno a šel pomalu za Joshem. Věděl, že si na něj počká a dá mu další nakládačku. A nebyl žádný způsob, jak se tomu vyhnout. Protože neměl, kam utéct a kam se schovat.