Jen jedna noc

Kapitola 3

Radek seděl na gauči a něčemu se vesele smál. Chvíli jsem jen tak stál mezi futry a pozoroval okolí. Jeho byt byl zajímavá změť věcí. Gauč, dvě křesla, konferenční stolek, stolek na tv, která ale byla přišpendlená ke zdi, takže místo ní si na černé eleganci hověla bílá váza s nějakými pro mě neindetifikovatelnými šlahouny zeleného čehosi. A pak zbytek, všelijaký drobnosti, dekorace, nějaký ty lapmičky, dva plakáty Avengers a podobný prknotiny, kterých ale nebylo mnoho. Bylo mi úplně jasný, že třeba tu oranžovou svíčku si nekoupil on a už vůbec ne toho porcelánovýho slona. Ne, spíš nějaká kamarádka či setra nebo maminka ale ne on. Ne chlap. Teda asi...

„Kdo ti kupoval všechny ty serepetičky?" zeptal jsem se a vrávoravým krokem k němu zamířil. Co se mi na jeho bytě fakt líbilo byla ta rohová kuchyň oddělaná od obývačky velkým ostrůvkem se třema barovkama. Deska evidentně z mramoru. Jakože mě na tyhle věci neužije, vypadalo to prostě doopravdy dobře. Což ono všechno nový vypadá líp.

Radek se ke mně otočil a chvíli si mě nechápavě měřil pohledem, jak kdyby za těch pět minut zapomněl, že tu vůbec jsem.

„No..." zaváhal. „Mohl bych to mužně svést na jednu z mých kamarádek ale skutečnost je taková, že když se mě na to někdo zeptá..." ukázal na mě prstem. „A většinou se ptaj ženský a ne chlapi jen tak mimochodem... tak jim to obvykle nepřiznám ale že seš to ty. Jo, takovej drsoň jako já a koupí si růžovýho porcelánovýho slona? Sakra. Jo koupím, ja tyhle blbosti miluju. Vezmi mě na rande do obchodu se suvenýry a máš vymyšlenej program na celej den," rozesmál se tak od srdce, že když jsem si dosedl k němu na gauč zlomil jsem se v pase taky.

„Si děláš srandu," řehtal jsem se jako idiot.

„Ne, jsem holt takovej no," krčil rameny a kopnul do sebe dalšího panáka. Jen při pohledu na něj jsem se oklepal jak mokrý pes.

A nejspíš proto jsem sáhl po svém dolitém panáku a dal si další rundu. Zelená mi příjemně sklouzla do čertsvě vyprázdněného žaludku a dělala svou nejlepší práci. To já samozřejmě taky chtěl! Můj kroužek! Důvod, kvůli kterému jsem přišel. Seděl jsem v tureckým sedu na gauči a nalejval nám další. Stiskl jsem zuby při vzpomínce na svou jednu noc. Postavil jsem láhev, kde už bylo na dně na stůl. Šance, že mezi námi dojde k sexu mi v tu chvíli připadala dost mizivá. Mrknul jsem na svůj telefon, bylo půl třetí ráno. Hm, takže moje šance byla vlastně nulová.

Opřel jsem se dlaní mezi Radkova roztažená stehna a natáhl druhou s panákem k přitukňutí. „Tak na dnešní chlastací noc," pokýval jsem hlavou.

„Jo, super...akorát si taky naleju," mrknul na mě.

Překvapeně jsem vyvalil oči a prohlédl jsi jeho prázdného panáka. Měl jsem za to, že jsem mu doléval.

„Do prčič, já jsem úplně na šrot, myslel jsem si, že jsem ti nalil taky," bavil jsem se.

Pokrčil rameny. Natáhl se přese mě pro lahev.

Jeho ukázkovej zadek se přede mnou vyšpulil, džínsy se napnuly na těch pevných půlkách tak, až je dokonale kopírovaly.

Polknul jsem a snažil se volnou ruku držet stále na gauči, protože jsem úplně cítil jak by se nejraději zvedla a jeden z těch dvou pěkných kmínků v modrém pořádně pleskla.

„Máš zadek jak dva kmínky," vyjelo mi z huby div jsem se přes ní hned neplesknul jak jsem se zastyděl i pod parou.

S lahví v jedné a panákem ve druhé se narovnal a posadil zpět. Střelil po mně očima a zasmál se. Byl to jinej úsměv než předtím. Nalil si a zadíval se na mě.