Tak co, Macíčku, jak se dnes máme?"
Pronesl Libor, jen co se vrátil zpátky do svého kabinetu.
Macíček neodpověděl.
Je to logické, vzhledem k tomu, že Macíček je reostat.
Pravděpodobně by neodpověděl, i kdyby reostat nebyl, jelikož silný odér plísně a neidentifikovatelného alkoholu, který je v kabinetě fyziky silnější nežli pas paní učitelky Svobodové, by zahubil vše živé.
Libor poplácal Macíčka po zádech.
Macíček znovu nijak nereagoval.
"Tak, co budeme dneska papinkat?"
Zeptal se Zemánek, jednou rukou šmátrající v jeho tašce, snažící se najít dietní paštiku a dva rohlíky, které mu maminka zabalila na svačinu.
Stihl vyhrábnout první rohlík, když v tom se z chodby ozval hlasitý zvuk.
Libor vylezl ze dveří, a už se chystal začít řvát, když v tom se před ním objevila scenérie, vpravdě nesvatá.
Proti sobě stály Pokorná s Kubicovou, jedna s metlou v ruce, a ta druhá se na celé kolo oháněla vycpanou lasičkou.
Okolo stály davy žáků, povzbuzovali a sázeli se, kdo vyhraje dneska.
"Ha!"
Zvolala Šárka a metlou přetáhla Zombici. Ta si to ovšem nenechala líbit, narovnala lasičce ohon a začala s ní točit nad hlavou.
Toto gesto dominance vyvolalo v Šárce strach, ale nemohla ustoupit, teď už ne. Znovu se ohnala metlou, ale tentokrát se netrefila, zavrávorala a upadla na zem.
"Ať tím vaším náhrdelníkem nepoškrábete podlahu, pančelko!"
Ozvalo se z davu.
"Odporná Pokorná, hodí se do porna!"
Zahalekal jiný hlas.
Kubicová, posílena nenávistí davu k její protivnici, se nadechla a odhodlala se k ukončení bitvy.
Chytla lasičku za ocas, roztočila, a vlepila Pokorné takovou, že jí z nosa vyletěl šušeň, přeletěl celou chodbu, odrazil se od dveří ředitelny a přiletěl zpátky, přímo do jejího oka.
"Mí vantz to říst jů, já vin dis sápaz!"
Vydralo se z Kubicové ušlechtilého hrdla.
Nikdo jí nerozuměl, ale i tak se dav dal do zuřivého potlesku.
Pokorná ležela na zemi, snažila se dostat šušeň z oka, ale pod vrstvou řasenky nebyla schopná oko lokalizovat.
Libor celou bitvu sledoval se zvláštním zalíbením. Jakoby se mu něco líbilo na té malé extraordinární scéně, která ho vytrhla ze zajetých kolejí monotónního života.
"Až tohle budu vyprávět Macíčkovi, tak mi neuvěří."
Zamumlal si pod vousy.
Jeho bujné úvahy přerušil až zvonek.
