Večer to probíhalo normálně až na to že se brácha nevracel a nebral telefon. Myslela jsem si že spí u někoho doma tak jsem to neřešila. Ráno jsem šla do školy až na druhou hodinu, jsem totiž lina ráno brzo vstávat. No šla jsem do bráchovi třídy. Nebyl tam ani jeho něj kámoši takže asi bude s něma.
Po škole jsem šla na oběd a pak domů si jen odložit batoh. A vyrazila jsem do les abych zapomněla na to že rodiče jsou někde v Německu a o bráchovi ani nevím kde je.
Asi po půl hodině v lese jsem zjistila že už se pomalu stmívá ale co ještě tu zůstanu. Za chvíli jsem se zvedla ze starého spotřebiče jménem pračka, zalila vodou z potoka můj malý táboráček a vydala se pomalu na deseti minutovou cestu rychlou chůzí domů. Ani jsem neušla deset metrů uslyšela jsem za sebou křupnutí větviček, otočila jsem se a viděla jsem se někoho skrčit se za pračkou. Přišlo mi to divný protože chodím sem dlouho a nikoho jsem zde neviděla. Šla jsem se kouknout kdo by to mohl být... Byl to kluk zhruba stejně starý jak já. Měl masku přes pusu stejně jako nosím já aby mi nebyla zima, oranžový brýle což mu strašně slušelo s jeho tmavě hnědýma vlasama, pamatuji si že takovou barvu jsem mívala i já než jsem si je obarvila na stříbrnou. Šla jsem za ním a začla mluvit. ,,Ahoj co hledáš." zeptala jsem se. ,,Aho j jja jsemm Toby nevíš kudy do do města ttak trochu jsemm zabloudil." odpověděl tedy Toby. ,,Ok já jsem Viky, pojď se mnou zrovna jsem byla na odchodu domů." usmála jsem se. ,,Ok." řekl a vydali jsme se směrem do města.
