Ruzberg

Bill 3.

Honička
Přítomnost

„Hele Starouši" řekl Francis. „Ještě jednou mi řekni Starouši, tak ti vrazim" odbyl jsem ho. Musí opravdu být tento tupec můj parťák ? Chvilku s ním jezdím autem a mám nutkání ho odstřelit a jeho tělo hodit do řeky. „No tak,jsi strašně rozmrzelý, co se ti doma stalo" nenechal se odbýt. „Bydlím sám" zavrčel jsem. „Takhle starej a sám" rozchechtal se. „Žena mě opustila, protože jsem měl službu a syna jsem neviděl dost let, opravdu úsměvné" zavrčel jsem. Konečně zavřel klapačku. Po dlouhé době otevřel pusu a řekl „To je mi líto" „Nepotřebuju tvoji lítost" zavrčel jsem. Zase ticho, díky bohu. „Hej, c...." zase po době začal Francis, ale přerušilo ho rádio. „Ohlášena loupež obchodu se zbraněmi, jste nejblíž" tak jsem zapnul plyn a jel.

Když jsme dojeli na místo uviděli jsme dva zakuklené muže, jednoho s taškou, druhý byl v autě. Vystoupili jsme a začali střílet, do gum samozřejmě. Začali odjíždět, tak jsme s Francisem zase nastoupili do auta a začali jsme je nahánět. Máme je v dohledu, Francis střílí do gum, pukla další guma „Dobrá střela" pochválil jsem Francise, pak ale začali střílet taky, tak jsem to musel stáhnout do vedlejší ulice. Pořád jsme je měli v dohledu, ale oni si mysleli, že nás setřásli, trochu zmateně se dostali do pravěké bytovky, která vypadá, že je starší než já. Vystoupili jsme. „V tomhle lidí žijou jo " řekl posměšně Francis. Já ho ignoroval. Vešli jsme do bytovky, kde byl vrátný „Cože, kdo má v bytovce vrátného" tázal se Francis. „Taky nevim" zavrčel jsem. Vrátnej spí. „Vstávej" řekl jsem a šťouchl jsem do něj. „Co,co,co se děje" mumlal zmateně vrátný. „Neprošel zde někdo před chvílí" řekl jsem. „Na to nemám právo, abych vám to říkal" odbyl mě. Ukázal jsem mu odznak. „Teď mi ukažte kde má pokoj ten kdo před chvílí přišel" vyžadoval jsem. „No dobře, měl jsem jenom hrát, že spím, nic mi nedělejte prosím, nesmí vědět, že jste to zjistili ode mě" začal fňukat. „Dobrá, nic se vám nestane, pokud nám řekněte pokoj" odvětil jsem. „17" odpověděl. Šli jsme nahoru.

Mohlo jsme vyrazit dveře, ale Francis hloupě zaklepal a řekl „Otevřete,policie". Já si mezitím dávám facku, jestli to je pravda. „Víme,že tam jste" pokračoval Francis. Mně došla trpělivost a polorozbité dveře jsem prorazil a uviděl jsem chlápka, kterej jde nahoru po požárním shodišti. „Dělej" vybídl jsem Francise. Vyběhli jsme po požárních schodech na střechu a honili jsme ty dva kriminálníky. Zničehonic, ale zatočili a šli dolů po požárních schodech a byl tam taky týpek s kuklou, namakanec a začal po nás střílet. Vybídl ty dva, ať jdou do auta. Ujeli. „Kurva" zaklel jsem. „Tohle je v hajzlu, v práci nás zabijou" řekl jsem nešťastně. „Neboj" řekl Francis a udělal zase ten jeho šibalský úsměv.