Chapter 7

2.2K 180 0
                                    

,,A vážně to tvým rodičům nebude vadit?" ptala se mě už asi po desáté Rebeka.

 ,Vůbec ne, rodiče s tím počíají." usmála jsem se na ní.

 Holky totiž souhlasily, že k nám pojedou. Mel byla ráda, že bude mít na zkoušení do domu porodců klid. Je na tom totiž podobně jako já.

Má čtyři sourozence, takže má pomalu stejně velkou rodinu jako mám já, jen s tím rozdílem, že já mám sourozenců pět a jsou starší. Melissini sourozenci jsou totiž mladší než ona. Její nejstarší sestře je patnáct  a nejmladší byli dva měsíce.

 A co se týká Rebeky, tak ta jela, protože by si také ráda odpočinula od rodiny. Rebeka je jedináček, takže jsem necháapala proč si chce od rodiny odpočinout. Něco mi ale říkalo, že v tom nějakou roli hraje Will. Rebeka si totiž začala s Willem psát a pokaždé, když jí příjde od Willa zpráva, začne se neovladatelně usmívat.

 A co myslíte? Myslíte si, že mi můj drahý bratříček napíše? Vůbec ne! Ne, nebudu žárlit. I když mě mrzí, že mi nenapíše.

 Teď zrovna jsme s Rebekou balily, protože už zítra odjíždíme k nám do Doncasteru. Už se těším až zase uvidím své drahé sourozence a Emily.

A sakra! Já jsem zapomněla zavolat Emily, abych jí řekla jak jsem dopadla.

 Sakra! Já jsem zapomněla i na Luka a Caluma.

 Vzala jsem si tedy mobil a vytočila jsem Emily. Emily to hned vzala.

,,No koečně!" zakřičela na mě Emily do telefonu.

 ,,Ahoj, promiň že jsem Ti hned nezavolaly, ale bylo toho na mě dneska hodně." řekla jsem jí popravdě.

 ,,Tak, povídej, přeháněj. Jak jsi dopadla?" začala.

 ,,No, jak bych Ti to řekla. No, postoupila jsem." řekla jsem-

 ,,COŽE? A TO MI ŘÍKÁŠ JENTAK?" řvala na mě, až mě to rozesmálo.

 ,,Sakra, Bello! Já jsem věděla, že to dotáhneš daleko." řekla mi Emily a v jejím hlase zněla hrdost. Teď mi strašně připomněla mamku.

 ,,A už víš, u koho budeš v týmu?" zeptala se mě.

 ,,Ano, vím." řekla jsem jí.

 ,,No, tak u koho?"

 ,,U Tulisy." řekla jsem jí s radostí v hlase. Byla jsem strašně ráda, že jsem u Tulisy. Tulisu mám totiž ráda a strašně jí obdivuji. Když si totiž vzpomenu, jak daleko to dotáhla s Little MIx, které jsou mimochodem můj velký vzor, jsem ráda, že budu u ní.

 ,,Tak, to gratuluji. K Tulise jsi vždycky chtěla."

 ,,Já jsem tak ráda, že jsem u ní."

 ,,A kdy přijedeš? Tvoje mamka říkala něco o zítřku." zeptala se mě Emily.

 ,,Jo, jo. Přijedu zítra, A nepřijedu sama." řekla jsem jí..

,,Kdo s Tebou přijede? zeptala se mě zvědavě.

 ,,Ještě dvě holky, které jsem tady potkala. Jsou strašně fajn, myslím že se Ti budou líbit." řekla jsem jí.

 ,,Jéé, už se těším. Zítra ke mně přijďte na pyžamovou párty na Vaší počest." řekla mi, až moc nadšeně.

 To pro nás nevypadá moc dobře. Když totiž začne Emily něco plánovat, nevypadá to dobře. Ne, že by dělala nějaké blbosti, to vůbec ne. Ale, strašně se vžije do role pořadatelky a chce mít všechno tip top. Prostě je strašná puntičkářka.

Dream Comes True // c. h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat