Vzácný Tvor

11/Útěk a únos?

Naoko Shiro píšu já (Klara552342_yaoi)

Aki Gin píše kikina006
...

Začnu se klepat a vyděšeně ho sleduju.

Pohladím ho. ,,Promiň nechtěl jsem to...." Zamumlám. Co to dělám. Proč ho přivazuji? ,,Chci ti to vysvětlit."

Když se mě dotkne tak sebou cuknu. Proč tu jsem?! Snažím se od něj dostat, ale jsem přivázaný. Už zase... Určitě to teď bude jako u něj...

,,Šššš klid. Určitě ti došlo co jsem zač."

,,Zrůda, lhář, zlý pán. " začnu to vyjmenovávat a očekávám facku.

,,Zlý pán?"

Jen kývnu, nemám odvahu mu to vysvětlovat...

Kousnu se do rtu. ,,Nechtěl jsem ti ublížit."

Uhnu pohledem. Tak nechtěl! Kdyby mi nechtěl ublížit neudělal by to!

Rozvážu mu ruce. I když mi je jasné že uteče, ale nemůžu ho tu držet násilím...

Rozběhnu se pryč od něj. Vyběhnu ven otevřeným oknem a utíkám pryč.

Nic nedělám jen se dívám jak ode mě odchází. Sakra posral jsem to.

Když jsem byl dost daleko zastavím a začnu to vydýchávat.

Rozpláču se. Jsem zrůda! Má pravdu. Už mi nikdy nebude věřit.

Nakonec vyčerpáním usnu na zemi.

Nakonec ho najdu a odnesu zase k sobě. Nemůžu ho přece nechat na ulici..

Probudím se po pár hodinách. Zase.. Zase v posteli?

,,Shiro prosím neutíkej." Řeknu hned co se vzbudí.

Když zaslechnu jeho hlas rozběhnu se pryč.

Chytnu ho, nemůžu ho nechat jít..

Začnu sebou různě házet ve snaze se od něj dostat.

,,Prosím. Nic ti neudělám."

,,To jste říkal i předtím!!" Proč nemůžu nikomu věřit? Proč mě všichni nakonec zradí?

,,Prosím."

,,Říkal jste že jestli budu chtít odejít tak můžu. Chci pryč." řeknu se slzami v očích. Snad alespoň tohle byla pravda...

Pustím ho. Jen kývnu. ,,Tak běž."

Rozběhnu se pryč od něj.

Otočím se k oknu a koukám ven na ulici. Pokazil jsem to! Všechno jsem zničil!

Běžím co nejdál od něj, Cestou ale uvidím červenou svítivou těčku a běžím za ní s úmyslem ji chytit. Ale pokaždé když ji chytím tak zase zmizí...

U mě mohl být v bezpečí..

Honil jsem ji dál a ani jsem si nevšiml že jsem uvnitř dodávky..

Povzdechnu si, nemůžu ho nechat venku. Za tak krátkou dobu mi přirostl k srdci, navíc se neumí bránit.

Uvědomil jsem si to až v okamžik, kdy se dodávka rozjela a mě někdo připl obojek.