Vzácný Tvor

13/zlá tečka

Naoko Shiro píšu já (Klara552342_yaoi)

Aki Gin píše kikina006
...

Jdu pomalu domů.

Pomalu a opatrně ho následuju.

Vím že jde za mnou, ale dělám, že to nevím.

Zůstanu na stromě vedle jeho domu.

Teď se usadil na stromě, který má větve až u mého okna do pokoje.

Mám jasný plán. Počkám až usne a pak mu seberu rybky.

Jdu si lehnout a dělám že spím.

Vlezu dovnitř otevřeným oknem a jdu do kuchyně.

Potichu ho sleduji, zajímalo by mě, co má v plánu.

Otevřu lednici a snažím se otevřít plechovku s rybkou.

Sleduji ho ze stínu.

Jak se to sakra otvírá?! Sakra ono to nejde!

Pousměji se. Ještě chvilku ho nechám v tom plácat. ,,Chceš pomoct?" Zeptám se potom.

Leknu se a skočím na linku.

Otevřu plechovku a s jeho pohledem upřeným na rybky to nechám na stole, potom trochu odstoupím.

Jdu k tomu a začnu jíst.

,,Mám tě rád kocourku."

,,Já Vás ne."

,,Hele vem si to takhle. Já tě zachránil před tím chlápkem. To já ti tu dávám najíst. To já se o tebe staral. To už jsou důvody, proč mi to třeba odpustit.... Je mi to líto kocourku a slibuji, že už to neudělám."

Podám mu prázdnou plechovku. ,,Můžu dostat další?"

,,Jedině, když zůstaneš u mě."

,,Tohle vyjednávání se mi nelíbí."

,,Mě docela ano."

,,A co z toho budu mít já?" ušklíbnu se.

,,Pohodlí."

,,A?"

,,Jak a?"

,,Co ještě?" ušklíbnu se, lehnu si na záda na stůl a sleduju ho. Visí jak netopýr!

,,No budu o tebe pečovat."

,,Což znamená?"

,,Budeš mít jídlo, teplo a pohodlí."

,,To zní fajn. Co za to?"

,,Že budeš se mnou. A budeš mi důvěřovat."

,,Nic víc?"

Zamyslím se. ,,Ne."

,,Dobře, ale chci ještě něco."

,,Co?"

Seskočím ze stolu. ,,Peříčko na provázku a další hračky." řeknu nadšeně.

,,Tak fajn, ale půjdeš to se mnou koupit."

Běžím ke dveřím.

Jdu s úsměvem za ním a obuji se.

,,Jdeme?"

,,Jo." Vyjdu ven.

Nadšeně kolem něj poskakuju.

,,Klid."

,,Omlouvám se." řeknu a sklopím ouška.

,,To nevadí, neboj se, já tě nepotrestám."

Jdu kousek od něj.

Přitáhnu ho zase k sobě. ,,Máš mi důvěřovat."

,,Omlouvám se Pane"

,,Ne, když tak už to Paki."

,,Omlouvám se." řeknu a sklopím pohled k zemi.

,,To nevadí."

Šli jsme dál.

Dám mu na hlavu kapuci. ,,Schovej ocas."

Schovám ocásek pod mikinu.

Jdu ke hračkám pro kočky.

Jdu za ním a nadšeně si je prohlížím.

Vezmu peříčko. ,,Co ještě?"

Nadšeně si všechno prohlížím a ne a ne se rozhodnout.

Vezmu do ruku laser a začnu s ním svítit před ním.

Začnu tu svítící tečku chytat.

Zasvítím jinam.

Běžím za tím.

Pak to vypnu. ,,Fajn to vezmu."

He? Kam to zmizelo?

,,Co chceš dal?"

,,Nevím."

,,Fajn tak půjdeme."

Najednou mi někdo sundal kapuci, chvíli toho chlapa jen nechápavě sleduju, ale on mi z ničeho nic uazahne za ouško a já zakňučím.

Kouknu na toho chlapa. ,,Hej nech ho." Odžduchnu toho chlapa.

Schovám se za Pakiho.

Koukám na toho chlápka a jsem připravený ho přizabít, kdyby se ho zase dotkl.

Najednou zase zahlédnu tu tečku a běžím za ní do skladu.

Otočím se. Kam běží?! Stoupnu si před kocourka. ,,To je zlá tečka."

,,Ale ona svítí."

Povzdechnu si. ,,Pojď."

,,Dobře."

Vezmu věci a jdu k pokladně.

Čekám až to zaplatí, ale mezitím venku uvidím motýla a běžím za ním.

Chytnu ho za kapuci. ,,Stůj."

Slítnu na zem.

Zvednu ho a se zaplacenými věcmi odcházím.

,,Já chtěl jen chytit toho motýla."

,,Nevzdaluj se."

,,Ale-"

,,Tiško." Dám mu pusinku.

Jdu potichu vedle něj.

Chytnu ho kolem ramen.

Sklopím ouška.