Tato knížka bude o holce jménem Lusy, má 19. Daří se jí ve škole a jeden a taky jediný kámoš je od ní Harry Styles. Všichni jsou na ní hnusní, vysmívají se jí atd.. Jediný Harry se jí nevysmívá, nepomlouvá ji, není na ní hnusný. Harry se do Lusy zamiloval, ale ona si toho ani nevšímá, je obklopená mnoho rodinných záležitostí okolo své mámy. Její máma je vážně nemocná, má leukémii. Musí jí platit chemoterapie a různé jiné léky. Naštěstí má Lusy staršího bratra Chrise, je mu 25 a je lékař. Lusyjina matka se s jejím otcem rozvedli.
Předem se omlouvám za chyby v textu !
Pohled Lusy :
Probudily mě teplé sluneční paprsky. Seděla jsem vedle své mámy v křesle, v nemocnici. Máma se na mě podívala a jen tak kývla a potichu promluvila "Ahoj slunníčkoo. ". Já jsem se na ni koukla, usmála a řekla ahoj. Chytla mě za ruku a mě ukápla slza. Máma mi jen tak, tak řekla : "Mámam tě moc rádda. Nemmusíš kvůli mmě plakkat. " Já nepláču smutkem, ale radostí, že jsi semnou promluvila,už jsem tvůj hlas neslyšela moc dlouho. S brekem jsem na ní promluvila. Najednou přišel doktor a řekl že bych měla jít domů odpočinout si. Já jsem jenom kývla a obejmula mámu. Řekla jsem jí že ji moc a moc mám ráda. Když jsem vstala z křesla tak mě máma ještě vzala za ruku a ukázala mi jen tak, tak znakovou řečí, že ona ještě víc. Moje matka totiž pracovala ve škole pro neslyšící.
Když jsem odcházela nevěděla jsem kolik je hodin a jaký je den, prostě jsem šla a nevnímala lidi okolo sebe. Běžela jsem co nejdál od nemocnice, abych nemyslela na mámu. Došla jsem k nejbližší zastávce a sedla si na lavičku. Asi po 5 minutah začalo pršet, seděla jsem tam celá mokrá jen v modrých kalhotách a bílém tričku. Byla mi zima. Najednou jsem uviděla přijíždět autobus. Už jsem se těšila do tepla. Otevíraly se dveře. Já jsem chtěla nastoupit, ale vystupovalo až moc lidí. Mezi nimi byly i ty největší blbky na škole. Při tom návalu lidí mě neviděl řidič a vyjel i kdybych nastoupila. Pak ke mě přišly ty holky a plivly mi do tváře (doslova), začaly po mě ječet něco jako "ó podívejme se slečinka nám mrzne. " Tohle samozřejmě řekla Nathalie. Je to jejich taková vůdkyně. Nathalie: "tam co, jaké to bylo u tvé matky co ? Jo sorry, tys tam ještě nebyla." A zatvářil se u té věty jako by jí štípnul komár a tak hnusně se zasmála. Vykřikla jsem na ní: Co si o sobě myslíš. Nathalie: "pojďme holky s touhle krávou se bavit nebudem a ještě s tou co má rozvedené rodiče a mrtvou matku." Rozbrečela jsem se a utekla.
Cestou jsem vrazila do nějakého kluka. Odněkud jsem ho znala, měl černou bundu a na hlavě kapuci. Strčila jsem do něj a on spadl řekla jsem že se strašně omlouvám a šla jsem dál, ale on se otočil a řekl "Lusy, co ty tu děláš ?" Já jsem se otočila a vyprskla "He, Harry !" Sundal jsi kapuci a já jsem viděla ty jeho nádherné oči, myslela jsem že omdlím. Neviděla jsem ho už týden, byl někde s One Direction. "Dlouho jsem tě neviděla a byla jsem u mámy. " odpovědělla jsem mu. On na mě zíral. Pořát se na mě díval, až jsem to nevydržela a řekla: "Já, já už musím jít, tak ahoj. " On se ale ani nehnul, ani nic neřekl jen tam pořát stál a díval se na mě. Musela jsem ho nějak probudit. Napadlo mě že bych mu dala facku, a taky se stalo. Dala jsem mu teda facku a naštvaně řekla " To máš za to, že jsi tu dlouho nebyl! " a pak jsem šla, otočila se potichu řekla " Harry....... jsem ráda že jsi tu. " Usmála jsem se a utíkala domů. Po cestě jsem si říkala proč jsem dala Harrymu tu facku. Doběhla jsem domů a šla jsem do koupelny, pustila jsem si horkou vodu do vany dala jsem si tam pěnu a odpočívala.
Ráno jsem vztala a šla do koupelny. Udělala jsem hygienu a oblékla si šaty. Byla sobota, 7.46 ráno. Zazvonil mi mobil koukal jsem se na to a někdo mi poslal správu Dnes večer 12.11. v 19.00 karneval. Kde ? V údolí, dům 715 :-) Přijďte v kostýmech !
Řekla jsem si kdo by mi posílal pozvánku na karneval. No co tak tam půjdu.
Pohled Nathalie:
Poslala jsem ji pozvánku na karneval. Laura: " ona příjde v kostýmu na párty! " "Lauro, omg tu už snad víme né" řekla jsem jí. Jessica: "Jo Lauro!" Zatvářila se na ní jako královna. Žduchla jsem ji a ona se mi omluvila. "Pozveme i Harryho a ostatní, už jim píšu. " Napsala jsem jim a šla do obchodu koupit si šaty na párty.
Pohled Lusy:
Už je večer a já se chystám na karneval. Vezmu si kostým černé kočky. Jela jsem autobusem. Přijela jsem a zazvonila. Otevřela Nathalie a její kámošky. Nathalie: "Jé ahoj ... Lusy. Hezký kostým zlatko. " To je poprvé co mi to řekla a ještě se u toho divně zasmála. Vešla jsem dovnitř a všichni se na mě dívali a smáli se. Viděla jsem Harryho díval se na mě a já na něj.
Pohled Harryho:
Stála tam a dívala se na mě a já na ní. Viděl jsem jak má slzy v očích. Pomalu šla dozadu chystala sejít, ale narazila na Nathalii a řekla: "Ale podívej mě se nespletnila sis dům. " hnusně se u toho usmála. Lusy se otočila a běžela z domu. Vzala si bundu a já slyšel jak se zavřely dveře. Běžel jsem za ní. Nathalie mě zastavila a nakecala mi že si asi opravdu spletla dům. Já jsem do ní strčil a běžel za Lusy.
Pohled Lusy:
Utíkala jsem a pak se zastavila a sedla si na zábradlí u cesty. Potom jsem uslyšela otevření a zavření dveří. Někdo si sedl vedle mě a opatrně chytl za ruku. Já jsem mu mojí ruku vyndala s té jeho. Už jsem trochu tušila kdo to je. Ty jeho teplé ruce, to pozná skoro každý. Byl to Harry. Díval se na mě a pak na hvězdy a povídal " Lusy? Věříš že každá ta hvězda je jeden z nás, lidí? " já neodpovídala. " já bych řekl že ty jsi támhle ta. " Nadzvedl mi hlavu svou rokou a ukázal ji. Já jsem se zeptala proč ta malá a tmavá. " Protože jsi smutná, ale když se rozveselíš tak bude velká a světlá. " Já se jen usmálala. Pak proniklo ticho. Seděli jsme tam asi hodinu a já usla na jeho rameni.
Pohled Harryho:
Přišli kluci a Niall řekl: " Co se to tu..... " já jsem mu zavřel pusu. A potichu řekl " ticho spí" Vzal jsem ji do náruče a šel s ní do auta. Položil jsem ji tam a přikryl dekou. Díval jsem se na ní, je tak nádherná. Sedl jsem si do předního sedadla a koukal na ní do zrcátka, snad celou moc.
