O několik dní později.
Alison
Je to divný. Pokud test nelhal a já jsem těhotná, jakto, že mi neni zle? Nejradši bych letěla domů a šla k mýmu doktorovi.Alex mi furt řiká, abych šla sem, ale popravdě se mi tam moc nechce. Cole už je podle mě v pohodě. Už ani imaginárně nechytá Em za ruku. Myslim, že mu to opravdu pomohlo.
,,Ali, jdeme?" Objal mě ze zadu Alex, když jsem si ještě vázala vlasy do drdolu.
,,Jojo," oročila jsem se a dala mu pusu. Vzala jsem si mobil, klíče a vylezli jsme z pokoje, který jsme zamkli a šli jsme do jídelny. Na Cola nečekáme, ten většinou přijde za námi později.Dala jsem si jahodovej koktejl a palačinku. Alex si dal kafe a omeletu. Po dvaceti minutách se k nám přidal i Cole, který si dal rohlík se šunkou a čaj. Když jsme dojedli šli jsme k moři. Ještě nám zbývají čtyři dny a pak poletíme domů. Upřímně bojim se o mámu. Ani nevěděla, že někam poletíme. Nevim, jestli s ní Cole bude, ale jí by to pomohlo, taky by jí pomohlo, kdyby k ní byl Cole upřímný. Až přiletíme musim za ní. Upřímně budu muset oběhnout hodně lidí. Jack se Sally taky zuřili. Ale my za to nemůžeme, to Cole.
,,Hele Ali, uhm, je tu ještě tvůj táta?" Zeptal se mě Alex.
,,Nevim, od toho dne jsem ho neviděla," pokrčila jsem rameny a šla jsem cestou k moři, Alex šel zamnou.
,,Až přiletíme budu muset za mámou a taky za Sall s Jackem, dost zuřili," oznámila jsem mu.
,,Ty hlavně dojdeš k doktorovi, ať víme na čem jsme," usmál se na mě a políbil mě do vlasů.
,,Jo, já vím," usmála jsem se nazpět a vlezla do moře. Chvilku jsem šla jen přes písek a v dostatečné hloubce jsem začala plavat. Plavala jsem k nejbližší bojce a zase zpět. Vylezla jsem z vody a šla k lehátku, kde jsem se osušila ručníkem a položila se na lehátko. Vytáhla jsem telefon se sluchátky a pustila jsem si pisníčky. Přitom jsem zavřela oči a jentak si užívala sluníčka. Stále přemýšlim, jestli mám říct mámě, že jsem tu potkala tátu.
Asi jsem na chvilku usla, zdálo se mi o Emily. Stála přede mnou, živá a zdravá. Vedle ní Cole, vypadal stejně jako teď a naproti nim jsem stála já a Alex v našem momentálním věku. Za Emily se schovával někdo malej. Když vyšla zpoza Emily tak pěti letá holčička, Emily se na ni usmála a pohladila ji po vlasech.
,,Tohle je Jessie," smála se od ucha k uchu.
,,Je to naše dcera," dodal Cole.
,,To jsme se neviděli tak dlouho?" Zeptal se Alex.
,,Jo asi jo," zaculil se Cole a chytl Em za ruku.
,,Měla jsem štěstí, že jsem stihla utéct z toho hořícího domu," znovu se Em pousmála.
,,Ali, Alison!" Cloumal semnou někdo a já se rychle probudila, sedla jsem si a začala vydýchávat svůj sen.
,,Alexi?" Koukla jsem na něj.
,,Všechno v pohodě?" Objal mě a pak si zase sedl naproti mě.
,,Emilyino tělo se nikdy nenašlo, že jo?" Alex přikývl. ,,Co když utekla zadníma dveřma z kuchyně a někde se schovává?"
,,Ali, taky by se mi líbila víc tahle verze, ale kdyby ji někdo někde viděl, policie by se nám určitě ozvala." Pohladil mě po celé délce mé paže.
,,Ale pořád tu je naděje, neozvali se, že by našli nějaké tělo," pokrčila jsem rameny.
,,Myslíš, že tam někoho vůbec hledali?"
,,Když zbytek toho domu strhávali a pak to odváželi pryč určitě by někoho našli, Alexi, nikdy jsem nad tim nepřemýšlela, ale co když tady někde je a schovává se?"
,,To tělo by se mohlo rozpadnout na prach, Ali, nevim, jestli tu nějaká naděje vůbec je," sklopil hlavu.
,,Chceš vůbec aby byla naživu?" Zvedla jsem obočí.
,,Jasně, že jo!" Pohladil mě po tváři, ,,ale něco takovýho je ve hvězdách," pousmál se jedním koutkem a zmizel v moři. Já jsem si zapla wifi a zkusila si Emily vygooglit. Nic. Jen články o požáru. Kéžby žila.
Cole
Zase se mi zdálo o Emily, byla živá a zdravá. Ten požár přežila, takhle se mi to nikdy nezdálo. Moje sny byli vždycky bez požáru, jakoby žádnej požár nebyl. Takovej sen jsem měl poprvý. Oblékl jsem si tílko, vzal jsem si telefon a klíčem zamkl svůj pokoj. V jídelně jsem si vzal kávu do kelímku a namazal jsem si rohlík s pomazánkovým máslem. A šel jsem rovnou na pláž, kde jsem našek Ali a vybafl jsem na ni. Ale nijak se nelekla.
,,Cole, chvilku jsem si tady zdřímla a zdál se mi sen o Emily." Oznámila mi.
,,Mě se taky o ní zdál dneska sen," pousmál jsem se.
Alison
,,Měli jste dceru, jmenovala se Jessie, bylo jí pět, protože jsme se my s váma pět let neviděli. Emily říkala, že je ráda, že stihla utéct, co když utekla a někde se schovává?" Koukla jsem na něj.
,,Zdálo se mi něco podobnýho. Jen bez dcery, ale nikdy se mi nic takovýho nezdálo. Ale nevim, jestli můžu říct, že žije. Víš, že bych si to fakt moc přál, ale je to težký," pokrčil rameny.
,,A neni divný, že se nám oboum o ní zdálo? Ve stejnej den?" Zvedla jsem obočí.
,,Nevim, ale, kdyby jí někde viděli, ozvali by se nám, je to šest let Alison." Zakroutil hlavou.
,,Ale Cole, co když tu někde běhá ppo světě a trápí se?"
,,Tak měla začít v našem městě. Natrápil jsem se už dost," lehl si na lehátko a dal si sluchátka do uší.
Vzala jsem si do ruky telefon a zkusila znovu vygooglit Emily. Pořád nic. Jen o tom požáru, nic, že by ji někdo zahlédl, nebo tak něco. Dokud se mi o ní nezdálo, myslela jsem si že je opravdu mrtvá, ale tohle mě nenechá spát.
,,Nech to plavat Ali," dal mi pusu do vlasů a já se lekla.
,,Vylekal jsi mě Alexi," pousmála jsem se a svůj telefon zamkla.
,,Proč ji googlíš?"
,,Dneska se o ni zdálo i Colovi, neni to zvláštní?"
,,Je to jen náhoda, lásko. Máš hlad?" Sedl si vedle mě.
,,Vlastně docela jo," usmála jsem se a drkla do Cola.
,,Hm?"
,,Jdeš s náma na oběd?"
,,Jo, třeba," vyndal si z ucha i druhé sluchátko a mobil si dal do kapsy, stejně tak já.
ČTEŠ
I miss you ✔
Teen Fiction,,Slíbils, že se nikomu nic nestane!" Brečela mi na rameni. ,,Nevěděl jsem, že to fakt udělaj." Otřel jsem si slzy, které stejně nepřestávaly téct. ,,Oni to nebyli." Oznámila mi. ,,Kdo teda?" Zvedla jsem hlavu a koukl jsem se jí přímo do očí. ,,Tess...
