Přikývneš.
„Prý můžeš."
„To potřebuješ svolení od své přítelkyně?"
Nepotřebuju ho vidět, abych poznal, že se právě teď kulišácky usmívá.
„Hele nech si toho. Neurážej mojí přítelkyni."
Nenápadně se na tebe podívám.
Samozřejmě jsi to zaznamenal.
Pomaloučku rudneš zlato.
„Už jdu, za dvacet minut jsem u vás," řekne a zavěsí.
Tohle bude ještě sranda Deku.
ČTEŠ
Forever my Deku (BakuDeku)
Fanfiction„Nechci tě do toho nutit. Prostě jsem si jenom myslel, že to bude lepší to mít za námi. Navíc mamka s taťkou jsou v pohodě. Přijmou tě, o tom nepochybuji. U tvé mamky to bude problém." „Jo, jo to máš teda pravdu, že to bude problém. Ale jednat takhl...
