#2#

27 4 0
                                    

Taťka se na mě podíval a řekl že to zkusíme až zítra. Došli jsme k lavičkám, sundali jsme brusle, rozloučili se v boudě a šli jsme domů. Druhý den jsme přišli k boudě, sedli si na lavičky, nasadili si brusle a šli na led zase trénovat. Postupem času mi to šlo lépe a lépe. Už jsem se netřásla jako na začátku a dokonce jsem i přidávala na rychlosti. Taťka mě naučil pár typů na které přišel sám a potom mě začal učit i cibulku. Postupem času jsem se stávala i samoukem, kdy jsem se naučila jezdit pozadu, cibulku pozadu, zásek a dokonce i výskok jako ukazují v pořadech o krasobruslení. Když mi bylo 7 let tak jsme jednou přišli na led a zahlédla jsem děti i dospělé na ledu. Někteří bruslili, ale někteří měli v rukou ty samé hůlky které jsem viděla u taťky před rokem. Zeptala jsem se taťky co to dělají. ¸¸To je hokej", odpověděl mi a pokračoval dál ¸¸hraje se tu na ledě už hodně dlouho. Každý rok se tu sejdeme dáme si něco k pití a jdeme se procvičit a někdy když se nám chce tak si i zahrajeme." Nasadili jsme si brusle a šli jsme bruslit, celou dobu jsem se dívala jak tam hrajou. Když si taťka všimnul že nemůžu odtrhnout oči od toho místa kde hráli hokej tak mi řekl: ¸¸Ali, pojď za mnou." Sedla jsem si na lavičky a čekala jsem na taťku který šel pro něco do boudy. Přišel s těma dvěma hůlkama a divným placatým, plastovím mýčkem. ¸¸Tohle jsou hokejky, a tohle je puk", řekl taťka a podal mi hokejku. Šli jsme na led a začal mi vysvětlovat jak se to hraje, jaký mám mít postoj a jak držet hokejku. Chvilku jsme si nahrávali a potom když se začalo stmívat tak mi taťka oznámil že už půjdeme domů. Já byla smutná, když v tu chvíli k taťkovi přišel jeden pán, pozdravil ho a začal se ho vyptávat jestli jde dnes hrát hokej.

Můj život je hokejWhere stories live. Discover now