#3#

25 4 0
                                    

Sice je to neslušné ale poslouchala jsem jejich rozhovor, a když pán odešel tak jsem se zeptala: ¸¸Tati, ty budeš hrát hokej?" Taťka mi vysvětlil že sem ještě zajde si rychle zahrát hokej s kamarády. Mě to nedalo a začala jsem taťku přemlouvat ať ještě můžu zůstat a koukat se na ostatní jak hrajou. Taťka se pousmál a řekl: ¸¸Ali, už je pozdě a měla bys jít domů", řekl, ale potom se zarazil a dodal ¸¸ale na druhou stranu by ses díky tomu mohla naučit něco o hokeji." Zůstala jsem tedy na lavičce a dívala jsem se jak se hraje hokej. Vždy když taťka přišel na střídačku, tak si vydechl, napil se čaje a udělal si chvilku pro mě, aby mi odpověděl na všechny otázky který jsem v tu chvíli měla a začal mi i vysvětlovat co se děje na ledě a z jakého důvodu šli na trestnou lavici, potom už zase šel na led. Když jsme se vrátlili domů, tak mi taťka řekl že se zítra hraje hokej pro malý. Moc jsem se těšila. Další den jsme šli na led a tam byli moji spolužáci, kamarádi, kamarádky, sousedi a dokonce i moje dvě sestřenice Terezka a Katka. Nazuli jsme si brusle, taťka mi podal hokejku a šli jsme na led trénovat. Uběhlo asi půl hodiny a začali se děti svolávat a rozdělovat do týmů. Hrálo se a hrálo. Skončilo to 8:2 pro protihráče. Sice jsme prohráli ale byla jsem šťastná že jsem dala aspoň jeden gol ze dvou. Když mi bylo 10 let tak jsme šli na hokej až další rok v lednu. Led moc nebyl. Bylo teplo a led byl jen párkrát v lednu, poté se začalo více a více oteplovat. Ale neváhala jsem a vyždímala jsem ze svého času co nejvíce pro to abych si s taťkou šla zahrát hokej. Někdy jsem i chvíli hrála s dospělími chlapy i s kamarády.

Můj život je hokejWhere stories live. Discover now