Neveselá

73 11 1
                                    

Už dlouho jsme se neviděli,
 naposledy snad minulý měsíci v neděli,

copak nechápeš že chci jen s tebou být?
Nevidíš že jen s tebou chci žít?

Stejně nepřijedeš když máš čas,
 to radši snad i práci máš,

A teď, když se vidět je zakázáno,
 my jsme každý na jiném místě, prostě nám není dáno,

teď máš obrovskou potřebu být se mnou a vidět mě,
 tak kde je problém ptám se tě,

teď jsou to zase rodiče kdo tě nechtějí pustit,
jsi sakra dospělí to si to necháš líbit?!

Jen pořád opakuješ jak nemůžeš jinak, 
že mě máš rád a že nevíš co dělat, 

to je sice všechno hezké,
 ale slova nejsou nic proti činům, to je celé,

tak se nediv že nedokážu být veselá a šťastná,
 když celý měsíc má přede mnou přednost práce nebo rodina tvá.

Doufám, že aspoň teď, když nemůžeme spolu být,
se ti rozsvítí a uvidíš, že takhle nejde dál žít.

SmutekKde žijí příběhy. Začni objevovat