Ahoj, jmenuju se Adéla
Je mi 14let
Jsem v osmé třídě
Vždy jsem se považovala za naprosto normální holku, které se neděje nic zvláštního. Teda alespoň do toho dne....
Začínám se bát tohle nebyl obyčejný deník malé holky......
......došlo mi kde se to stalo. Ve škole je jen jediný místo kde by se něco takového mohlo stát. V bazénu. Nemůžu být v klidu když nevím co se tam právě děje. Po přestávce nám učitelka řekla že nás bývalý učitel němčiny zemřel. Tohle je opravdu záhada. Zítra se půjdu podívat do bazénu. Možná by se mi mělo ulevit když vím že člověk který se mě pravděpodobně snaží zabit zemřel. Je to spíš naopak........
.........nedokázala jsem přestat číst. Najednou za mnou přišla máma deník jsem schovala pod peřinu "jedeme s tátou pryč vrátíme se až pozdě v noci tak si něco uvař" takže jsem nakonec zůstala sama doma. Nevěděla jsem co dělat tak jsem se podívala z okna a viděla jak naše auto odjíždí. Začala jsem číst dál.....
..........právě sedím v bazéně a rozhlížím se. Najednou jsem uslyšela kroky tak jsem rychle zaběhla do temné místnůstky teď tu sedím a klepu se hrůzou. Je tu tma pak jsem nahmatal něčí vlasy to je Bára! Kroky se sem blíží. Vím kdo to je. Cítím že tohle jsou moje poslední chvíle. Musím tenhle deník schovat ať se nálezce dozví pravdu. PROSÍM VÁS NĚKOMU TO ŘEKNĚTE AŤ SE VŠICHNI DOZVÍ PRAVDU! TEĎ VÁM HROZÍ NEBEZPEČÍ.........
..........Rozbušilo se mi srdce co to je? Musím to někomu říct, ale jak? Rodiče jsou pryč. Ztuhla jsem uslyšela jsem vrzání schodů. To ještě rodiče být nemohli je teprve 22:00. Je to už před mím pokojem.......
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
