Dramione Jedna noc dělá divy

21. Můj Bože

K Hermioně a Dracovi se přemístila Ginny i s Jamesem. Rozhodli se, že i přesto, že jim někdo vyhrožuje, jít ven na hřiště. Dracovi se to sice moc nelíbilo, ale musel s nimi souhlasit na chvíli vypadnout bude pro Hermionu lepší.

,,Hlavně buďte opatrné, ano? řekl Draco Hermioně, když se loučili. Ta se na něj jen usmála.

,,Neboj. Budeme v pořádku." řekla a políbila ho.

,,Dobře." odpověděl jí.

,,Tak zatím." řekla Ginny a vyšly ze dveří. Draco jen kývnul hlavou. Aby byl upřímný měl opravdu strach.

Ron s Astorií na ně čekali, aby mohli uskutečnit svůj plán. Museli být pod zastíracím kouzlem, aby si jich nevšimly.

Když došly na hřiště, tak se Hermiona s Ginny usadili na nedalekou lavičku a začaly si povídat
o všem možném. Tak jako v Bradavicích.

Mezitím si děti hrály a to se Ron rozhodl jít na věc.

,,Tak jo. Uděláme to takhle. Já se teď zviditelním a půjdu pro tu holku, jak si to říkala, že se jmenuje?" zeptal se Ron.

,,Maya" odpověděla mu nazpět.

,,Dobře. Takže já půjdu a vezmu jí a přemístím se s ní k nám, ty tady mezitím budeš hlídat ty dvě. Když uvidíš, že odcházejí, běž s nimi. Zase poslouchej, co dělají. Budeš dělat to, co předtím. Jasné?" zeptal se a ona mu kývla, že rozumí.

,,Tak jo jdeme na to." řekl a vyrazil k Maye

,,Ahoj Mayo. Já jsem tvůj strejda Ron. Bratr tety Ginny. Pojď se mnou, něco ti ukážu." řekl a podal jí ruku, aby mohla jít s ním.

,,Ale strejdo, já nemůžu. Maminka má už tak o mě strach." řekla a zastavila se.

,,Neboj pošlu jí dopis, že jsi u mě." řekl a znovu se rozešli na místo, odkud se mohli přemístit.

Po nějakém čase se rozhodly, že už půjdou domů. Rozešli se k pískovišti, kde si hrál malý James. Hermiona ale nikde neviděla Mayu, polil jí strach.

,,Jamesi, kde je Maya?" zeptala se Ginny, protože si všimla, že tady nikde není.

,,Já nevím. Hlál jsem si tady a ona se tam houpala. Když jsem na ní chtěl zavolat, ať si jde se mnou hlát tak tam nebyla." řekl James. Bylo roztomilé, jak neumí říkat r. Ale na tohle Hermiona nemohla myslet.

,,Ginny já věděla, že chodit ven je špatný nápad. Kde jí teď budeme hledat?" zeptala se Hermiona a měla slzy na krajíčku. Ztratila se její holčička.

,,To nevím, ale myslím si, že bychom to měli říct Dracovi." řekla Ginny a pohladila jí po zádech.

,,O můj bože je to moje vina. Kdybych ho poslechla a nešla s ní ven, nic by se jí nestalo. Tohle mi nikdy neodpustí, že jsem mu ztratila jedinou dceru." řekla Hermiona a po tvářích jí stékaly slané slzy.

,,Neboj bude to dobrý." řekla a chytla jí za ruku.

Rozešli se k nim domů, kde byl Draco a dělal věci do práce. Když se otevřely dveře, čekal, že za ním přiběhne Maya a bude mu povídat, co všechno zažila na hřišti. To se ovšem nestalo. Místo toho se v obýváku objevila ubrečená Hermiona. Nikde neviděl Mayu a on měl strach.

,,Co se stalo?" zeptal se Draco.

,,Draco." začala Hermiona a hlas se jí zadrhl. Ale přesto, že jí předtím hlas zradil se rozhodla pokračovat.

,,Je mi to líto." řekla Hermiona a další slzy si našly cestu ven.

,,Co se stalo?" zeptal se ještě jednou.

,,Maya se ztratila." řekla a na plno se rozplakala. Dracovi se snad zastavilo srdce.

,,Je to moje vina, kdybych... kdybych tě poslechla, že s ní nemám nikam chodit, nic by se jí nestalo. Pravděpodobně mě teď opustíš, půjdeš jí hledat a až jí najdeš, tak zařídíš, abych jí už nikdy neviděla a budeš jí vychovávat sám. A já to naprosto chápu. Nezasloužím si nic, tebe ani vychovávat Mayu." vzlykala Hermiona. Draco na ní koukal s pozvednutým obočí a nevěřil vlastním uším, že tohle si o něm myslí. A Ginny? Ta se rozhodla radši odejít, je lepší být někde
v bezpečí a navíc tam nepotřebují, aby je někdo poslouchal.

Draco přešel k ní a schoval jí u sebe v objetí. Dával jí malé pusy do vlasů, zatímco ona mu brečela do hrudi.

,,No tak Mio. Bude to dobrý. Mayu najdeme a spolu. Navíc já bych tě nikdy neopustil a už vůbec bych ti nezakázal vídat se s naší dcerou. Tvoje vina to určitě není. Prostě se to stalo. Nemůžeš za to." řekl a dál jí hladil po zádech.

,,Ale jo je to moje vina a můžu za to. Jsem hrozná matka, že se nedokážu postarat ani o svoje vlastní dítě." znovu se rozvzlykala a tentokrát ještě víc. Draca ten pohled ubíjel. Nesnášel ten pohled na její slzy.

,,Tak tohle už nikdy víckrát nechci slyšet. Ty si ta nejúžasnější a nejlepší matka, kterou si kdy byla. A já si nemůžu přát lepší matku pro mojí dceru. Takže tohle už nikdy neříkej." trochu si jí odtáhl, aby se na ní podíval.

,,Opravdu si myslíš, že jsem dobrá matka?" zeptala se ho, když jí znovu objímal.

,,Dobrá pf. To je slabý slovo. Nejlepší a výborná. Takhle bych tě popsal, jako matku mé dcery. Lepší matku si pro ní nemůžu přát." řekl a usmál se na ní, protože se znovu odtáhla.

,,Tak když myslíš." usmála se na něho.

,,Já to nemyslím, já to vím." řekl a dal jí pusu na čelo.

,,Pojď, měla by ses trochu prospat. Zítra nás čeká dlouhý den hledáním." řekl a už jí zvedal, aby mohli jít do ložnice.

,,Když já nevím, jestli dokážu usnout." řekla a podívala se na něho.

,,Neboj budu tam furt s tebou." odpověděl jí a znovu se rozešli do ložnice.

Astorie, která to všechno sledovala se rozhodla také přemístit.

,,Tak co, jak to vypadá?" zeptal se když ji zpozoroval.

,,Malá už spí?" zeptala se napřed ona, aby je náhodou neslyšela. Ron je zakýval hlavou že jo.

,,No Grangerová se sesypala a to je v podstatě celý. Teď akorát usnuli." odpověděla a přisedla si
k němu na gauč

,,Dobrá práce. Zítra ráno budeme pokračovat." řekl a odešel.

Astorie si jen povzdechla. Poslední dobou se s ní zacházelo jako s kusem hadru a to se jí nelíbilo. Rozhodla se to dál neřešit a jít spát.