Prolog

181 15 16
                                    

Zdi se stihly zacelit. Schodiště se znovu postavilo. Obrazy opět ožily. Ale minulost a povaha lidí se nedaly změnit, ani opravit. Ten, kdo onen den nezažil, může těžko pochopit tíhu a noční můry, které mnohé pronásledují i o tolik let později.

Ano, zvítězilo se. Ano, dokonce se i slavilo. Ale za jakou cenu? Za cenu lidských a kouzelných životů. Životů, které se už nikdy nedostaly zpět domů.

Pamatovala si jen pár útržků, než ji z hradu odvedli do bezpečí. Slyšela křik po chodbách. Rachot a rány od padajících zdí. Zoufalé a bolestivé sténání. Zároveň slyšela i odporně děsivý a chladnokrevný smích. Trhal ji uši, jak skličující pro ni byl. Patřil nějaké ženě. Neznala ji. Ale zjišťovat, kdo to byl, odmítala.

Než se stihla schovat za roh, všimla si, jak několik jejich spolužáků leží nehybně na zemi. Byla sice ještě malá, ale ihned pochopila, že se z té země už sami nezvednou. Kolem nich byla podlaha pokryta prachem a krví. Vzduch houstl každou minutou víc a víc.

Ten strašný, odporný křik ji pronásleduje už čtyři roky a pořád se ho nemůže zbavit. Probouzí ji noční můry. Vidí před sebou stále ta nehybná těla a vystřelující zelené záře. Vše se prolíná s šíleným smíchem od nějaké ženy.

Nechtěla se do Bradavic vrátit. Ne po tom všem. Dokonce chtěla ze zoufalství zlomit svojí hůlku a zbavit se jí. Ale nezvládla to. Neměla kam jinam jít. Do mudlovské školy nepatřila.





(Toto nepřeskakujte, prosím)

Moc vás všechny opět zdravím 🙋‍♀️❤️. Konečně jsem se rozhodla oprášit můj starý HP příběh, který ovšem vzniká pořádně až teď. Zároveň se jedná o můj první příběh s Bradavicemi. Tudíž vás prosím o shovívavost, jelikož vše vzniká za pochodu. Je to taková zkušební verze. Snažím se vymyslet zápletky a scény tak, aby to dávalo alespoň trochu smysl. A je to trochu záhul, aby mi nic neuteklo 😄. Přizpůsobila jsem příběh nynějším potřebám a změnám.

Teď trochu k té nudnější, ale přesto důležité části. Předem Vás všechny chci totiž upozornit na několik následujících věcí. Tudíž tuto část nepřeskakujte:

1. příběh NEBUDE časově odpovídat (myslím tím některá data narození, události, změny povolání, atd.)

2. v příběhu se objeví celá řada mnou vymyšlených postav (viz. bratr jedné z postav, který ani neexistuje, jiný bude třeba i trochu vzhled... - brzy pochopíte)

3.  to stejné platí i pro kouzla a kouzelné tvory (kvůli příběhu si jich pár vymyslím)

4. spousta věcí nebude sedět, upravuji je tak, aby to zapadalo mně do příběhu (budou se lišit i povahy postav, jejich děti a budoucnost – nemyslím ale Golden trio nebo notoricky známé postavy, některé...)

5. je to fanfikce, tudíž pracuji s věcmi tak, jak si to já sama představuji :) (samozřejmě s určitým odkazem na J. K. R.). V příběhu se vyskytují mnou vymyšlené přesmyčky, které se v originále například vůbec nezobrazily. Nebo ukázaly, ale jsou poupraveny na základě děje. Něco se vám možná bude zdát jako nesmysl.

6. ne všechny postavy, které v originále zemřeli, zemřeli i zde

Chci se tímto předem vyvarovat případných komentářů, že tohle se ale v knize nestalo, a že „tenhle je přece mrtvej..." 🙂😄

Jak jsem již zmínila, je to fanfikce s odkazem na originál. Nechci papouškovat to, co už všichni moc dobře známe.

Jestli jste tohle „obhajování" přežili až sem, tak díky za Váš čas! 😅❤️ Na formality tohle rázu moc nejsem, ale po nahlédnutí do komentářů u jiných příběhu, jsem musela tohle vypsat 🙂.

Tak Vás znovu vítám u mého nového příběhu!

A jako vždy,

Love ❤️

T.

Not your daughter you bitch (pozastaveno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat