Zdálo se to jako zcela normální den, bylo pátek po škole a všichni z 1A se chystali na víkend domů, Bakugou už měl zabaleno z předešlého odpolede, měl volno, Kaminari pořádal pyžamovou party a takové akce přece nejsou nic pro něj. Rozhodl se, že pomůže svému kamarádovi Kirishimovi. Přešel do vedlejšího pokoje ale, Kirishima tam ještě nebyl, napadlo ho tedy, že mu udělá radost a než přijde, bude už zbaleno. Příšel ke skříni, otevřel ji a začal vytahovat věci a rovnat je na vedlejší postel, nějaké oblečení, no na víkend to stačí, jeho zvědavost mu ale nedovolila skříň zavřít, chtěl se ještě podívat co v ní jeho kamarád skrývá. Hrábl do nejvyšší poličky a nemohl uvěřit tomu co našel, banánový lubrikant, přesně takový, jaký má on sám. V tu chvíli do pokoje vešel Kirishima, Bakugou se na něj lišácky podíval, až poté Kirishima zjisti co drží jeho kamarád v ruce... Kirishima se okamžitě rozběhl proti Bakugovi Kde si to našel, co tady vůbec děláš? -Šel jsem ti jen pomoct zabalit, ale ty nikde smál se Bakugou, Kirishima se mu snažil vyrvat z rukou to, co držel. Dej mi to! řvali a dělali rachot, až přivolali svého učitele Aizawu. Aizawa zaklepakl na dveře s otázkou, co se u nich děje, Kirishima rychle zařval že nic. Bakugou využil situace a Kirishimovi nepozornosti a zatáhl ho do skříně, byla tam tma a těsno, byli na sobě přimáčklí, najednou cítil Kirishima něco tvrdého ve výšce zhruba jeho pánve, Bakugou?,-Mhmmm?,-Co děláš?! Bakugou srazil Kiriahimu na kolena, Kirishima slyšel zvuk rozepínajícího se zipu hned u jeho ucha, najednou neznámé těleso vniklo do jeho ucha, leknutím zavzdychal, to už Bakugou nevydržel a začal přirážet rovnou ke Kirishimovo ušnímu bubínku, začal mu vymrdávat mozek, bolelo to tak moc, že chudák Kirishima začal brečet, z očí, mu místo slz, začalo ztékat sperma. Bakugou mu utřel slzy a přejel mu prstem přes spodní ret Shhhhh. V tu chvíli, byl už hard as rock (nebo cock) i Kirishima, pootevřel dveře od skříně a když viděl, že je vzduch čistý, vytáhl Bakuga ze skříně rovnou na postel a pokračovali šťastně, až do smrti...