Bráško?! - w/Nik Tendo

*27*

Seděl v obličeji zrudlý na zemi u okna. Podle toho smradu, co mi zavlál pod nosem jsem poznala, že tam hulí trávu. Zničeně se na mě díval.. Jen pocit jak mi v žilách tuhne krev a pomalu k němu jdu. Tiše jsem si vedle něj sedla. Pouze jsem se mu dívala hluboce do očí. Nic. Prázdno. Uhnul pohledem, sklopil hlavu k jeho rukou a zavřel oči.

,,Nechci, aby si mě takhle viděla "zašeptal
Absolutně jsem nevěděla, co říct.
Dal si ruce na oči a opět vzlykl. Obejmula jsem ho.. Musela jsem. Silně mě stiskl.

,,Řekneš mi, co se stalo? "zamumlala jsem a pohladila ho po zádech
Zakroutil nesouhlasně hlavou.

,,Dobře. "
Nechci nic z něj tahat. Vím, jaký to je, když někdo z tebe tahá, co se stalo. Pustil mě z objetí a potáhl si. Prohlížela jsem si ho stále. Za tu dobu, co ho znám mě nenapadlo, že ho uvidím v takovém stavu. Koukl na mě a pousmál se. Ten falešnej úsměv.. Ne, prosím jen to ne..

,,Klidně si běž lehnout "zachraptil

,,Chci tu být s tebou "špitla jsem a dala si hlavu na jeho rameno
Položil si hlavu na moji.
Povšimnula jsem si schovaného sáčku pod jeho stehnem. Zamračila jsem se a vytáhla ho. Byly v něm všelijaké prášky od bílých až po divné barevné. Nikdy předtím jsem je neviděla. Trhl sebou a hned mi to vzal.

,,Co to je? "

,,Prášky. "díval se do země
Zvedla jsem mu hlavu a podívala se mu do očí.

,,Drogy.. "odpověděl
Pustila jsem mu tu hlavu a na sucho polkla.

,,Není to tak špatné jak si myslíš "snažil se to zachránit

,,Dominiku ale.. "

,,Dáš si? "přerušil mě a nabídl mi kulatý prášek
Zamrazilo mě. Nejistě jsem se na něj podívala.

,,Notak, nic ti to neudělá "
Vzala jsem si to z jeho dlaně do té své.

,,Co je to? "

,,Extáze "opřel se o zeď za ním a kývl hlavou, ať si to dám
Zhluboka jsem se nadechla a spolkla prášek.
Sáro, co to děláš? prolétlo mi hlavou. Nic se nedělo. Tak to nebude tak strašný, jak jsem si myslela. Mezitím, co hulil trávu jsem začala vidět zamlženě a úplně dobře mi nebylo.

,,Řekneš to Jakubovi? "přerušil ticho

,,Nevim.. Mám? "ňákým zázrakem jsem získávala čím dál větší energii
Eh, cítím se jak Pikachu.

,,By mě zabil, kdyby to zjistil "

,,To nechci "zhrozila jsem se
Přikývl souhlasně.
Sledovala jsem zaujatě prostor v ložnici.

,,Sáro? "
Roztěkaně jsem se zaměřila na jeho obličej.

,,Pořád se nemůžu smířit s tím, že mě vlastně máma nenávidí "vylezlo z něj

,,To bude dobryy "obejmula jsem ho
Ta nechutná pachuť drogy se mi na jazyku změnila ve vážně dobrou chuť. Dokonce mi to i zachutnalo.

,,Mám tě moc rád, víš to? "šeptal

,,Jo "

,,To je dobře "div mě neumačkal
Cvrnkala jsem mu do ucha jak hyperaktivní děcko.
Z ložnice, kde spal Jakub se ozvalo zakašlání.

,,Běž už za ním "pustil mě

,,A nebudeš už smutnej, že ne? "kuňkla jsem

,,Ne, neboj "
Bylo mi jasné, že lže dle jeho výrazu, ale raději jsem to už nerozebírala. Pousmála jsem se na něj.

,,Dobrou, sestřičko "dal mi pusu na čelo
Tahle věta mi vytvořila hřejivej pocit na srdci.

,,Dobrou, bráško "oplatila jsem mu oslovení a odešla do ložnice
Jakub stále spal. Lehla jsem si k němu a položila si hlavu na jeho hruď. Položil si ze spaní ruku na můj bok. Měla jsem energie stále hodně. Divnej pocit v tuhle dobu. Teď už jsem vůbec nemohla usnout.
Sára, co by před týdnem neřekla ani sprosté slovo si teď bere jakýsi drogy od svého nově objeveného bratra..

Ejou, abych pravdu řekla ten začátek se uplně moc dobře nepsal 🥺 by the way touhle kapitolou nechci říkat, že Dominik něco bere nebo tak. Jde pouze o mojí divnou představivost 😂❤️
A taky bych chtěla strašně poděkovat za skvělou odezvu, co od vás dostávám. Je to hrozně hezký, co mi píšete. Hrozně ráda si to čtu 😍  Miluju vás ✊🏻❤️