Bráško?! - w/Nik Tendo

*20*

,,Musíš se mi srát furt do života, co? "

,,Jen ji připravuji na to, aby si nezvykala na nějakýho hodnýho kluka a pak se z něj stal idiotskej blbeček "provokativně mě poučovala

,,Nech mě už laskavě žít, ona není nevěrná a namyšlená děvka jak ty! "
Pobaveně na mě zírala.

,,Krávo. "zamumlal jsem a obešel ji
Odešel jsem za Dominikem.

,,Co se tam stalo? "zeptal se

,,Zřejmě jí řekla vážně všechno. "

,,Co ona na to? "

,,Odešla. "
Trochu se čertil taky.

,,Ráno ji napíšu "

,,Mně piš taky, co a jak se děje "

,,Budu psát, neboj.. Já už půjdu taky domů, nějak nemám extra náladu "

,,Chápu, čau "pousmál se

,,Čau "odešel jsem.

Sáry pohled:

Šla jsem tmavými ulicemi po Pardubicích ze studia. Vážně nevím, co si o tom mám myslet. Josef ani Dominik se mi vůbec o něčem takovém nezmínili. Ale když nad tím tak přemýšlím, tak by se neměli čím chlubit. Teď budu mít každý den, každou hodinu, každou minutu pocit, že mě opustí a budu zase na všechno sama. Mám vůbec té holce věřit? Sice to tomu odpovídá, že se k ní choval také k začátku hezky, ale co když se chce mstít nebo... Vážně nevím. Podívala jsem se kolik je. Jedna hodina ráno. Nandala jsem si kapuci, protože mi začínala být zima. Už chci bejt doma. Chce se mi zvracet. Nahmatala jsem v kapse jakousi krabičku. Vytáhla jsem ji hned. Krabička cigaret a v krabičce i M+ zapalovač. Vzpomněla jsem si na tu chuť cigarety a dobrovolně si ji zapálila. By mě zajímalo, co by se stalo, kdybych je tenkrát nepotkala. Dozvěděla bych se někdy, že mám bratra? Začla bych pít, kouřit, mluvit neslušně? Pořád bych byla doma jak vězeň? Vlastně.. Proč nám to máma tajila? Došla jsem zrovna domu a dokouřila, takže jsem na to dál nemyslela. Potichu jsem odemkla i odklusala do svého pokoje. Všichni by už měli spát. Sundala jsem si jen boty, kalhoty a lehla si v Jakubově mikině do postele. Hned jsem vytuhla.

~~

,,Sáro vstávej! "okřikl mě Dan ráno

,,Pssst "dala jsem si prst před ústa a zachumlala se do peřiny

,,Táhne z tebe alkohol a kdo ví, co ještě "trochu se mi vysmál

,,Je mi špatně, bratříčku "zamumlala jsem

,,Máma má ranní a přesčas, takže by se nedozvěděla, že si nikam nešla. Omluvenku ti dokážu udělat, aby vypadala jako pravá "

,,Víš, že tě asi miluju? "otočila jsem se na něj zlehka

,,No dobrý, ale máma včera zas měla nervy "

,,Nojono "bez zájmu jsem trhla rameny

,,Přijde nejdéle v pět "

,,Jeee, to se hezky vyspinkám "zase jsem se otočila nazpět

,,Tak já už budu muset jít, ahoj "usmál se a odešel

,,Papa "zvedla jsem do vzduchu ruku a zamávala
Pokoušela jsem se asi půl hodiny usnout, jenže bolest hlavy mi to nedovolovala. I když jsem hrozně chtěla spinkat jsem vstala a šla si do kuchyně pro prášek na hlavu..
Na stole mi ležela snídaně. Že by Dan? Ale ten připálí i čaj, tohle vypadá moc složitě. Nebo já včera?.. Neeee. To ne. Kdybych si včera vařila, tak bych to tady nenechala. Co už. Vytáhla jsem si z poličky sklenici. Následně jsem si všimla, že u talíře se snídaní je už připravená sklenice s práškem na hlavu. Eh? Vrátila jsem do police skleničku a zapila ten prášek připravený na lince. Odešla jsem si do ložnice jen pro mobil..
Růžičky hezky uspořádaný na mém pracovním stole. To tady předtím nebylo.. Daniel by mi tady nenechával růže. Přičichla jsem k nim. Tak hezky voní. Zacvrnkal mi mobil. Povzdechla jsem si. Jakmile jsem se otočila do někoho jsem vrazila. Ten někdo mě hned obejmul. Nebudu lhát, lekla jsem se ho jak kočka psa na poli.

,,Ahoj "zašeptal mi Jakub do ucha a pohladil opatrně po vlasech

,,K..kde ses tu vzal? "

,,Chtěl jsem ti vysvětlit to, co ti včera řekla moje bejvalá "povzdechl si.

,,Slyšela jsem dost "

,,Notak, aspoň si mě vyslechni "zkusil psí očka

,,No dobře "
Usmál se a odvedl mě do kuchyně. Posadila jsem se ke stolu a dívala se na něj.

Nervózně se opřel a linku a začal: ,,Co všechno ti řekla "

,,No.. že si se k ní nechoval úplně hezky "

,,Jak jinak taky "
Zajímá mě, co mi k tomu řekne.

,,Víš.. My jsme se dali dohromady, jenže už od začátku to bylo nějaký furt mezi náma divný, furt jsme se hádali. Ano, přiznávám, že jsem se JEDNOU s ní s klukama podělil, ale v tom měly zásluhu jiný látky "mnul si ruce

,,Dál? "

,,Postupem času jsem zjistil, že mi zahejbá na každém rohu. Jakmile jsem ro zjistil poprvé.. Fajn, pohádali jsme se jak vzteklý čivavy. Už jsem k ní ztrácel důvěru a byl k ní zlejší a zlejší. Nakonec jsem to s ní ukončil. "
Vstala jsem od stolu a přišla k němu.
Chytl mě za ruce a podíval se mi do očí.

,,Udělal by si to zase? "

,,Nemám důvod "

,,Vážně? "

,,Sakra Sáro, já tě miluju. Nebyl bych na tebe bez důvodu hned zlej. "
Zahřálo mě to u srdíčka.
Neváhala jsem a políbila ho..

Vžum vžum brekekeke