Opět se vrací krásné jaro,
čas, kdy se zvěř probouzí ze spaní.
Jak mocné má to období čaro,
je to doba kytek trhání.
K prvosence ze zahrady si čichám,
však smutná jsem ze součastnosti.
V karanténě si vzpomínám
na období bez starostí.
Nemohu svého kamaráda navštívit osobně,
jen před sociální sítě mu zavolat smím.
Mohu jen na zahradu a přírody podobné,
kde je o konci šílenství za týden sním.
Mám velký strach o svou mamá,
jež zdravotní sestrou je
a proto málo času tráví s náma,
to nejvíce trápí mne.
Učitelé nesmí do svých tříd
za milovanými žáky a za drzounmny.
Ale i přesto cítím že bude líp,
v Praze, v Aši i za humny.
Už to lehčí chřipka není,
už nemám náladu se tomu smát!
Tady nepomůže ani modlení,
aby nouzový stav zrušil stát!
Stačí dodržovat nařízení,nosit roušky,
opatrovat se a dlaně si mýt.
Být doma neznamená, že jsme trosky,
i v karanténě může veselo být.
Verše k současné situaci.
ČTEŠ
Básně jedné tmavovlásky
PoetrySbírka básní o různých tématech z pera jedné dívky. Každý pátek nová báseň! První obal mi vytvořila LindaVyllOficial. Děkuji! Druhý obal Vám přináší @MattLibertas, děkuji moc! Třetí obal udělal @uniquestillinski, též díky.
