Undercover》Jaeyong [ ✔ ]

『5』

    ,,Je ti vše jasné nebo potřebuješ ještě něco vysvětlit?" zeptal se mě Ten, když mi s Johnnym ukázali kde budu pracovat, vše vysvětlili a provedli po jejich tajné skrýši.

Dnes mám další důvod, proč zavolat Lucasovi a myslím, že bude velice nadšený z tak úžasných novinek.

,,Myslím, že mi je vše jasné." pokýval jsem hlavou s menším úsměvem.

,,Skvělé!" vykřikl nadšeně Ten. Musím uznat, že on jako člen největší mafiánské skupiny vůbec nevypadá a asi si ani nikdy nezvyknu, že mezi ně patří.
,,Už je čas oběda, půjdeš se s námi najíst?" koukl na mě prosebně.

,,Urč-

,,On bude jíst se mnou." přerušil mě v odpovědi nové příchozí, který nebyl nikdo jiný než samotný Jaehyun.

Všichni tři jsme se na něj otočili a Johnny s Tenem přikývl a následně pak odešli. Tudíž jsem s ním zase zůstal sám (doufám, že tentokrát neskončím s pytlem na hlavě).

,,Děje se něco?" zeptal se mě Jaehyun. Podíval jsem se mu do očí záporně zakýval hlavou.
,,Takže můžeme jít do jídelny." odsekl a vydal se do zmíněné jídelny; beze slova jsem ho následoval.

Musím ho nějak vyfotit, musím všem na stanici ukázat, jak náš záhadný a hlavně nebezpečný Jung Jaehyun vypadá.

Jídelna je v celku malá, tak akorát pro osm lidí. S Jaehyunem jsme se usadili u stolu, který byl nejvíc vzadu a po chvíli nám oboum, hádám že kuchař, přinesl jídlo.

,,Takže, Minsungu." znova zdůraznil mé jméno, jakoby nevěřil, že se tak opravdu jmenuji. Podíval jsem se na něj a čekal, kdy bude pokračovat.
,,Jak se ti líbila prohlídka naší skrýše?" ubrouskem si utřel ústa.

Co mu na to mám říct?
Ach, Jaehyune, je to tady jak v paláci, miluju to tady.

,,Je to tu... Útulné." odpověděl jsem mu a v hlavě si dal pořádnou facku. Vážně jsem teď mafiánovi řekl, že jeho skrýš je útulná? To se můžu jít rovnou zastřelit.

Jaehyun se na mě chvíli pouze díval, ale nakonec se začal smát.
,,Útulné." pokroutil hlavou.
,,Minsungu, ty jsi číslo."

Vypadá to, že jsem i tak zabodoval. Musel jsem se tomu také zasmát. Pro jistotu...

,,Už jsi dojedl?" zeptal se náhle; jeho tvář byla opět vážná.

,,A-ano." jelikož mě to zaskočilo, trochu jsem se zakoktal, za což jsem si dal další facku.

,,Teď půjdeme do mé kanceláře." zvedl se od stolu. Já udělal to samé a Jaehyun se rozešel do své kanceláře, jako ocásek jsem šel hned za ním.

Proč mě chce ve své kanceláři?
Zjistil snad, že jsem polda v utajení?
Nemá sice jak, ale nějakým záhadným způsobem se dověděl, že umím dobře střílet...
Pane Bože, co budu dělat?!