Jednou a navždy

Cesta lesem

,,Ahoj Kubulko! Nechceš dneska přijet na oběd?'' zeptala se Stejka jeho maminka do telefonu. ,,Ahoj mami, moc rád přijedu.'' odpověděl Kuba. Telefonát ještě chvíli pokračoval a pak už Stejk musel točit tak zavěsil. Když dotočil vtipy, řekl si, že když už jede k mamce na oběd pojede trochu dřív a natočí v lese ještě Perly ze světa. Pobalil teda techniku a vyjel. Ale jakmile nastoupil do auta začalo hrozně pršet a hřmít. Rozjel se, ale byl naštvaný, že nemůže už zase po půl roce natočit Perly ze světa venku.  Už vyjížděl z Pardubic a přestalo pršet, ale zato se objevila asi ta nejhustější mlha co kdy viděl. Zpomalil a zapnul dálková světla, ale během chvilky se zase vypnula. Pokusil se je zapnout znovu, ale už ani nenaskočila. Rozjel se tedy hodně pomalu, aby do něčeho nenaboural. Už začal vyjíždět z lesa tak trochu zrychlil. Byla to chyba. Hned jak zrychlil dostal smyk, protože byla mokrá silnice. Snažil se to ještě zachránit, ale spíš to ještě zhoršil. Auto narazilo přímo do stromu. Stejk seděl na místě, krvácel z nosu a tekla mu krev po čele. Viděl rozmazaně a chtělo se mu hrozně spát. Nevěděl jestli ho někdo stihne najít než umře, ale doufal v to. Bojoval s únavou, ale marně. Zavřel oči a usnul.