„Nie je ti zima? Však sedíš tu ako strašiak" Samův hlas protrhl ticho a s ním i moje myšlenky
„Ani ne,jen si musím pročistit hlavu" usmála jsem se,otočila se směrem k němu a přešla k zábradlí.
„Môžem tu chvíľu byť?" O krok postoupil
„Jasně,kde je zbytek?" Dál jsem pokračovala v pozorování oblohy
„Už sú hore" Sam si stoupl vedle mě a opřel se o zábradlí
„Same? Měl jsi někdy u někoho pocit, že ti dal do žaludku bombu a ty jsi jen čekal,kdy bouchne a co se vlastně pak stane?" Opět jsem si sedla na židli vedle starého malého stolku, který ležel v rohu terasy.
„Áno,bolo to zvláštne" dál se rozhlížel po tmavé noci
„Jak dlouho jsi ji znal?" Řekla jsem a nervózně si poposedla.
„Chvíľu ani týždeň,znie to príšerne,ale vlastne nejaký deň" řekl a zarazil se
„Prečo?" Řekl skoro až překvapeně
„Jo,taky to tak mám, jenže nevím co mám dělat, kvůli Matyášovi" zvedla jsem se a mířila do kuchyně,srdce mi bušilo do všech směrů,co se to sakra děje?
„ Prečo kvôli Matymu?" Vyptával se Sam
„To je jedno,kdybys to věděl, bojím se, že by to dopadlo stejně a to já nechci a kdyby to zjistili ostatní asi bych dostala infarkt" natočila jsem si vodu a napila se,v tu chvíli jsem na ten infarkt vážně byla.
„Ostatný? Veronika stoj, rozprávaj sa so mnou" řekl mi a já ztuhla
„Fajn,ale můžeme jít ke mně do pokoje? Nechci aby to někdo slyšel" rozhodla jsem se v půlce schodů
„Dobre" souhlasil.
„ Takže,teraz hovor" Sam zavřel dveře a netrpělivě čekal na odpovědi.
„Jde o jednoho z vás, víc neřeknu" sedla jsem si na postel a pokynula Samovi ať si sedne vedle mě
„Nehovor že ide o Vitu" zasekl se a já mu záporně zakývala
„Dominik?" Opakovala se ta stejná odpověď
„ Počkaj, čože? Myslíš toto vážne?" Nedokážu říct,jestli se zlobil nebo ne,ale já se jen rychle zvedla a opřela se o parapet okna.
„Veronika?" Došel ke mně
„Huh?" Zareagovala jsem, když mi došlo,co se právě stalo
„Tak je to pravda alebo nie?" Chytl mě za boky a já zakývala na náznak souhlasu, nevěděla jsem, jestli se bude zlobit,nebo co se vůbec bude dál dít
„ Vieš,ta o ktorej som ti hovoril dole, sa volá Veronika a je to sestra môjho najlepšieho kamaráta,ale kebyže to zistí úplne neviem, čo by sa udialo" Sam utichl.
„Vždyť se známe jen den,nechci dělat ukvapené závěry,ale zároveň i chci" řekla jsem, přetočila se a obejmula ho
„ Já ťa chápem, počkáme kým sa to nejako vývine a uvidíme" usmál se a podíval se na mě
„To zní dobře" úsměv jsem mu opětovala a oddychla si, že to neskončilo špatně.
„ Teraz ale už pôjdem za chalanmi" řekl a otočil se směrem ke dveřím
„Čekej od Matyho milion otázek,kde jsi byl" řekla jsem a nad mým bratrem se zasmála
„Hej no, už som si zvykol" uchechtl se a odešel.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*Tak co housenečky,čekaly jste to? <3*
*Je to v jedné části docela dost cringy,ale to by nebylo ono,omlouvám se mé budoucí já :D*
*Vzkaz pro mého nejlepšího kamaráda: Jestli to čteš,nezabij mě za mojí slovenštinu a opovaž se si představovat,jak to vyslovuju xd*
*Tak se mějte a čekejte další kapitolku uwu*
ČTEŠ
Bylo by lepší,kdybys to neudělal. ×ff StudiomoonTV×
FanficCo se stane,když vás bratr seznámí s jeho třemi kamarády? Příběh vypráví o dívce jménem Veronika,které se během několika minut život obrátí všemi směry. . . . . . . !K A V PŘÍBĚHU NENÍ EPILOG,PROLOG, JINÉ POHLEDY, PROTOŽE VŽDY PÍŠI ÚPLNÉ 💩! Hola p...