„Now all I see is you I'm coming for you" Justin Bieber►One Less Lonely Girl
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
[Justin Bieber]
Byla tak moc roztomilá, když zrudla a vystrašeně se dívala kolem sebe. Mohl jsem jí mít rád už jen protože byla. Nějak jsem tušil, že jí mám beztak rád už teď a nějaké kdyby nebo mohl, bylo zbytečné.
„Děkuji, Justine," pousmála se na mě a vytrhla se mi z objetí.
Chtěl jsem si jí přitáhnout zpátky, ale nechtěl jsem jí zbytečně vyděsit. Odkdy jsem byl tak starostlivý? „Vždycky rád zachráním princeznu."
Zrudla znovu, vlastně se mnou měly její tváře obvykle spíš červenou barvu než růžovou. „Nejsem princezna," zamumlala. Zesmutněla a odvrátila ode mně pohled. „Nemůžu být princeznou, když mám víc nedokonalostí než dokonalostí."
„Není to o tom být dokonalá, ale o tom, jaká jsi doopravdy," zamumlal jsem a chytil jí za zápěstí. „A ty jsi princeznou. " Mlčela, ale udělala krok ke mně. Aspoň něco. S ní to bude těžší než jsem si myslel.
Propletl jsem si s ní prsty a vydechl: „Mám tě doprovodit domů?"
„N-ne, to ne," vydechla. Byla vyděšená a já nechápal proč. „Myslím, že půjdu ještě ke kamarádovi."
„Tak se spolu asi musíme rozloučit, honey," posmutněl jsem a pustil jí. „Jsem moc rád, že jsi šla se mnou."
Zdála se mi tak maličká, když stála přímo naproti mě a věnovala mi drobný úsměv, než mě z ničeho nic objevila. Moje reakce byla značně opožděná a vím, že si to budu vyčítat ještě dlouho, ale kdo to měl čekat? Nikdy jsem se necítil šťastnější, když mě někdo objímal a zrovna někdo jako ona. Nebo spíš, když to byla ona.
Cestou domů jsem se cítil, tak všelijak. Vážně jsem byl nadšený z toho, že šla se mnou, ale její brzké rozloučení, jako kdyby ode mně utíkala... A to, že nechtěla doprovodit, pro mě bylo zklámaním. Pustila mě a bez jediného slova mě nechala stát uprostřed parku s tím, že jsem zklamal.
Byla tak moc zvláštní.
Doma jsem si vytáhl kytaru a napsal smsku Samovi, od kterého jsem za celý ten čas strávený s blondýnkou měl asi deset hovorů a dvacet zpráv. Miloval jsem to, jaká byl drabna. Pomalu horší jak nějaké bulvární stránky.
PRO SAMA: HNI SEBEOU, KOŠTĚ. ČEKÁM TĚ I S PIZZOU DOMA. XXX
OD SAMA: ABY SES NE... ŠUNKOVOU NEBO ANANAS?
PRO SAMA: ANANAS!
Kdyby si někdo četl naše zprávy, tak nevím, co by si musel myslet. Většinou byly totiž dost úchylné a osobní. Hlavně ty začátky.
Brnkal jsem si na kytaru pár tónů, které se mi líbili a snažil se je poskládat k sobě, ale pořád to mu něco chybělo. Zatímco jsem o tom přemýšlel jsem hodil fotku na instagram, kde jsem hrál na kytaru a ušklíbil se nad tím, jak jsem kdysi zveřejňoval jednu fotku možná do měsíce a teď to je, co týden to nová fotka.
Skládání hudby a hraní na hudební nástroje pro mě ještě před rokem byl spíš koníček, ale od chvíle, co se jeden z mých songů umístil třetí v trendech, jsem musel nad tím začít přemýšlet. Zvýšil se počet lidí, co mě sledoval, byl mnohonásobně i větší počet lidí, co něco čekali a já se cítil ztracený.
Protočil jsem oči nad komentářem od Sama, který si nemohl odpustit poznámku o tom, že mám čas na instagram, ale na kámoše ne. I tak jsem vyskočil z gauče, protože jsem chtěl pizzu. Pomalu jsem došel ke dveřím a ještě pomaleji je začal otevírat, protože mě bavilo ho provokovat.
„Jsi fakt hrozný,“ zahuhlal a vešel dovnitř i dvěma krabicema pizzy. A za ním se objevila i hlava naší společné kamarádky, která se jako obvykle šklebila.
Ušklíbnul jsem se a ustoupil, aby měli více místa, ale bylo to naprosto zbytečné. Oba se tu chovali jako doma. Skopli si boty do rohu chodby na jednu velkou hromadu, kde se váleli i ty moje a vydali se do obýváku. Vždycky se tvářily, jako kdyby jim to tu patřilo.
„Jsem fakt nadšený, že tu mám vás oba,“ zamumlal jsem za nimi a následoval je oba ke gauči, na kterém jsem měl pohozenou kytaru i s notami.
Došel jsem nám do kuchyně pro čerstvý džus a nezapomněl jsem vzít i skleničky s lahví čírého alkoholu, abychom se trochu odreagovali. Věděl jsem, že ani jeden nebude proti, protože všichni jsme teď měli období, na které jsme rádi nadávali.
Svalil jsem se vedle nich a posunul brunetku, abych si udělal ještě místo. „Nemáš být tak tlustá, Courtney.“ Šklebil jsem se na ní s plnou pusou.
„Říká ten, co se rozhodl sbalit tu jedinou holku, která ho očividně nechce,“ reagovala okamžitě a já hodil po smějícím se brunetovi kus své pizzy.
„Hej já za to nemůžu!“
„A kdo jiný by to Courtney řekl, hm?“ Zamumlal jsem a natáhnul se pro láhev vodky, kterou jsem si tak prozíravě vzal sebou. „Jsem jen nasraný, protože má pravdu. Byl jsem s ní v parku a ona hned po té šla za kámoš-“
Courtney se smutně usmála a řekla: „Jo, šla se Scottem.“
„Jako s tvým ex?“ Zeptal se nevěřícně Sam a já se v tu chvíli zakuckal.
Courtney mě prozíravě praštil do zad a zamumlala kladnou odpověď.
„No, sakra,“ zašeptal jsem. Podal jsem láhev k Samovi, který trpělivěli čekal než jsem si něco nenalil do skleničky. „Nebudu se s ní bavit pokud si to budeš přát.“
Bolelo mě to říct nahlas, ale Courtney byla mojí kamarádkou od školky. Nechtěl jsem jí ztratit k vůli holce, která se mi až nezdravě líbila. Sklopil jsem pohled k zemi a usrkl si hořké tekutiny, která mi svojí hořkostí připomínala můj život . Courtney do mě šťouhla a o něco veselého řekla: „Vím, že se ti líbí, a že od Niny to je poslední holka, o kterou vážně stojíš, ale absolutně o ní nic nevíme, zlato. Víš, že tě podpořím vždycky, ale nechci, aby tě to bolelo.“
