Každým dnem se bojím víc a víc.Nikoli však o sebe.Skoro ani nevycházím z pokoje.Ne teď,když je vše jinak.Rodiče si nejsou ničeho vědomi.Nikdy si mě nevšímali a vadilo mi to.Teď jsem jim za to vděčná.Bude to tak lepší pro všechny.Netuším co se to se mnou děje,ale nemám z toho dobrý pocit.Několik dní už nespím.Nejde to.Strach je silnější.V noci mi někdo nebo něco škrábe na okno.A to se opakuje každou noc.Bojím se,že okno jednou nezavřu a to neznámé se dostane sem ke mě.Píšu si o tom záznamy do deníku,ale pomalu začínám přicházet o rozum.Mé písmo už se ani nepodobá tomu,co jsem se učila na základní škole.Před tím než se tohle začalo dít,jsem docela aktivně natáčela na youtube.Teď mi ale došli nápady a navíc se za sebe stydím.Mám sice dost fanoušků a i youtube button,ale právě kvůli tomu se se mnou přestala bavit má kamarádka Lucie.Aktuálně sleduju ostatní a také to není na škodu.Pořád jsem ale ostražitá.Bojím se té osoby či co to je.Můj strach pořád nabývá na síle.A o to tomu zjevení jde.Aspoň myslím.To nad čím přemýšlím se začíná vymykat kontrole.
ČTEŠ
ANIMATRONIC
FanfictionTento příběh má základ a celkově je postaven na mém snu.Je to taková menší fanfikce,ve které se objeví Samuel Miščík,Matyáš Tomka a Dominik Tuček.Užívejte čtení mého praštěného snu♡
