Zpátky

62 1 0
                                    

Vystoupila jsem z auta a nasála ten svěží vzduch. Opět zpátky. Celkem se mi po tom stýskalo, po většině mých kamarádek, ale i bez nich bych se obešla. Důvodem byla tátova práce, opět jsme se vrátili do našeho rodného města a já teď stojím před místní školou. Ještě se stačím kouknout na sebe v odlesku skel v taťkově autě,ale pak už jen před sebou vidím prázdnotu. Opět zmizel,tak rychle. Aniž by se se mnou rozloučil. Ano i takový je můj otec. Otočím se a rozejdu se v před novému životu. Když vejdu do vestibulu školy, rozhlížím se jestli tu náhodou někoho nepoznám. Od nějakého školního poskoka si vezmu plánek naší školy a podívám se,kam bych měla jít na první hodinu. Učebna č. 64, rovně a doleva. Zastrčím si tedy plánek do batohu a pokračuju dál. Vejdu do třídy a zdá se,že tu nejsem první. Už je tu spousta lidí,některé tváře poznávám a jiné jsem nikdy neviděla. Všichni se otočí mým směrem a zírají na mě. Takhle to trvá asi minutu než se rozhodnu se posadit. Když procházím mezi lavicemi uvidím Sarah Parkerovou, mojí nejlepší kamarádku v mém dosavadním životě. Asi mě ještě nespatřila, protože kdyby jo, naše třída by se naplnila jejím pištěním. To se také po chvilce stalo. Všichni se otočili a zírali na ni. Ona se však rozběhla a prudce mě objala "Lucy,Lucy,Lucy, já tě tak ráda vidím!!" křičela. "Sáro,já tebe víc,ani neuvěříš jak strašný to tam bylo! To až ti budu vyprávět." řekla jsem a stáhla jsem ruce zpět. "Pojď," chytla mě za ruku a přitáhla k lavici,kde seděla. "Tady si sedneš," a okamžitě shodila na zem věci,jež patřily nějaké holce. Ta ani nepípla a šla si sednout k jiné lavici. Bylo vidět,že tu měla Sarah vysoké postavení. "Tak vyprávěj," pobídla mě a já se rozpovídala. Pověděla jsem jí vše,od té doby co jsme se přestěhovali do Kanady až po náš návrat zpátky. Zvlášť jsem zdůraznila věci s Jasonem,mým "kanadským" klukem. Byl takový obyčejný, ani ne moc bohatý, světlé vlasy a tepláky nosil stáhnuté až ke kolenům. Takový ten "machřík" školy,prostě dalo se říct,že jsem s ním musela být. Chtěla jsem to vyzkoušet a nakonec to nebylo ani tak špatné. Ovšem jsem zapomněla na Justina, dalšího "kanadskýho" kluka,překazila mi to učitelka,která právě vstoupila do třídy. "Tak tedy začněme!"

Two Boys One GirlKde žijí příběhy. Začni objevovat