Two Boys One Girl

část 2.

Celý den se pak vláčel jako voda. Nikdy mě nebavily takové ty "třídnické" hodiny a už vůbec, když trvaly celý den. Měla jsem aspoň trochu času okukovat spolužáky a říkám si,že na tom nejsem až tak špatně. Minimálně polovina z nich by stála za hřích.
Každopádně hned po konci vyučování,mě Sarah doprovodila do kanceláře školy,abych si tam vyřídila nějaké informace. Tato škola byla z těch,které už jsem navštívila,zajista největší. Měla několik částí (A,B,C,D) a poschodí. Člověk by se zde velmi snadno ztratil, natož pak já s mými "vynikajícími" orientačními smysly. Proto jsem byla radši,když mě do kanceláře doprovodila Sarah.
Potom jsme si zašli hodit věci do skříněk a šli rovnou na oběd.
"Nechceš dneska jít nakupovat? Můj šatník volá o pomoc!" Zeptala jsem se naléhavě Sarah,když jsem si akorát dávala do úst vařenou zeleninu. Na její odpověď jsem se načekala.
Po chvilce pokývala hlavou a usmála se na mě. Oplatila jsem jí úsměv a rozpovídala jsem se o Justinovi.

Nákupní centrum Alvion, ach, jak dlouho už jsem tu nebyla. Rozhlídla jsem se kolem a všude viděla tu vánoční atmosféru. Osobně jsem Vánoce moc nemusela. Byl to jen svátek, při kterém jsem každý rok dostávala ty stejné dárky. Oblečení, šminky a sem tam nějaký mobil. Nic nového. Takže mě Vánoce nijak extra nepřitahovali a když jsem viděla úplně všude vánoční dekorace už měsíc dopředu, dělalo se mi z toho špatně.

"Kam zajdem jako první?" Zeptala se Sarah.

"No,tak vzhledem k tomu,že co jsme se sem přistěhovali a já si potřebuju obnovit šatník, tak co třeba do Primarku?" Odpověděla jsem. Sarah jen přikývla a šli jsme.

V Primarku bylo jak jinak asi tak milion lidí. Osobně nechápu kolik lidí se sem může vejít, ale jak vidím asi je to možné. Rovnou jsem se šla kouknout na boty, ty jsem potřebovala ze všeho nejvíc. Procházela jsem regály sem a tam,když jsem si něčeho všimla. V pozadí stál kluk,který mi byl hodně povědomý. Vlasy měl nahoru, střední postava a kalhoty stažené až po kolena. No jasně! Jason!

Rozhodla jsem se vykročit k němu, když najednou ...