Já, Regina Mills

Seděla jsem na pohovce, přikrytá dekou. V ruce jsem držela šálek horké kávy a cítila jak mi po tváři stékají kapky slané tekutiny ,,Mami" ozvalo se za mnou ,,Henry" oslovila jsem svého syna v modré bundě a běžela ho obejmout ,,Vím, co se stalo s Robinem a moc mě to mrzí" povolili jsme objetí a posadili se na pohovku ,,To mě taky, ale padouši zkrátka nemají šťastný konec" ,,To není pravda, ty už nejsi Zlá královna. Tu si už pohřbila" zavrtěla jsem hlavou na nesouhlas ,,To není tak úplně pravda" podíval se na mě zkoumavě ,,Co myslíš tím, že to není pravda?" ,,Henry" promnula jsem si oči ,,To, že už o Zlé královně nemluvím neznamená, že je mrtvá. Pořád žije uvnitř mě a snaží se převzít kontrolu a i když ji držím na uzdě její hříchy jsou stále ve mně a i když si to nechci přiznat tak jsou to vlastně mé hříchy a ty už nikdy ze sebe nesmažu" ,,To jsi mi nikdy neřekla" ,,Nechtěla jsem tě tím trápit" chápavě přikývl ,,A co budeš dělat teď?" ,,Jak jako?" nazdvihla jsem obočí ,,Myslím s Robinem. Jak ho přivedeš zpátky?" ,,To není možné" ,,Jakto? Hooka jsme taky přivedli zpátky" ,,Nebyli jsme to my, on si to zasloužil, protože přispěl k porážce Háda, ale Robin byl zabit mečem, kterým můžeš zabít u boha a nedostal se do podsvětí jeho duše už bude navždy ztracená"  v očích mě opět začaly pálit slzy. Mlčel jenom mě pevně objal ,,Mám tě rád" ,,Já tebe taky"  Do pokoje vrthla Swannová ,,Konečně, tady jsi. Všude tě hledám, Regino" ,,Dobře, co je tak urgentního?" ,,Robin Hood" ,,Robin je mrtvý" ,,Ano, ale možná znám způsob jak ho dostat zpátky" ,,Vážně a jak? Řekneš abraka dabra?" ,,Regino, snažím se ti pomoct" ,,Tak fajn, chceš vědět jak mi pomůžeš?" tiše přikývla ,,Když mi přestaneš dávat falešné naděje a mluvit o Robinovi" ,,Regino, to není falešná naděje" ,,Podle mě ano, protože na smrt jsme i my krátcí. A já už jsem o lidi na který mi záleží přišla už několikrát. Nechci už ztratit nikoho z vás. Pochop to! Já se šťastného konce nedočkám." ,,A já si myslím, že se zkrátka pleteš. Přišla jsem na způsob jak Robina přivést zpět mezi živé" ,,A jak to chceš udělat?",,S něčí pomocí" ,,Kdo nám v tom má pomoct?" ,,Já, Regino"  zatajil se mi dech, když jsem spatřila osobu, která nám údajně měla pomoci.

Flashback

Seděla jsem před zrcadlem a česala své dlouhé černé vlasy. Když do pokoje vrthla má matka ,,Děje se něco matko?" ,,Děje. Musíš najít Sněhurku" ,,Proč, mám hledat tu husu?" ,,Protože ta husa má něco čím by nám mohla ublížit" ,,Nám, nebo jenom tobě" ,,Nám" zdůraznila ,,Dobře a čím nám může tak ublížit" ,,To vědět nepotřebuješ, stačí když mi jí přivedeš. Já si s ní už poradím" přikývla jsem, další otázky jsem si už raději nechala pro sebe. Byla jsem si zcela jistá tím, kde ji hledat.
Převlékla jsem se ze šatů do oblečení do lesa.
Vydala jsem se severní stezkou k nedalekému hostinci. Tušila jsem, že bude právě tam. V tu chvíli se předemnou objevila neznámá osoba ,,Kdo jsi?" ,,Někdo, kdo ti může pomoct Regino" podivila jsem se ,,Odkud znáš mé jméno? Pokud vím, tak jsme se nikdy neviděly" ,,V tom máš sice pravdu, ale opravdu ti můžu pomoct, vím co tě trápí." ,,Mohla by si mi nejdřív říct své jméno" ,,Zvonilka" s úsměvem napřáhla ruku.

End Flashback

,,Swannová, ty jsi se zbláznila?" ,,Nechápu proč?" ,,Protože Zvonilka nám pomoct nedokáže. Nemá svou moc" ,,To není pravda. To, že nemám kvůli tobě křídla, ještě neznamená, že jsem přišla i svou schopnost." ,,Co máš společného se ztrátou Zvonilčiných křídel?" vložil se do toho Henry ,,Kvůli Regině mě hlavní víla, zbavila křídel" ,,Je to pravda?" přikývla jsem ,,Byla jsem moc zbabělá a nevěřila jsem svým citům a svému úsudku. Chtěla bych se ti za to omluvit Zvonilko" ,,Tvá omluva mi křídla nevrátí" ,,Mrzí mě to" ,,Fajn" ,,Mohli bychom se vrátit k tomu, proč je Zvonilka vlastně tady" ,,Jistě" ,,Co přesně řekl Hádes než Robina zabil?" ,,Že jakmile použije ten meč, duše bude navždy vymazána, žádné podsvětí, žádné lepší místo, prostě nic. Bude navždy uvězněna mezi životem a smrtí zkrátka nikdy nenajde klid" ,,Jestli je to tak jak říkáš, tak by Robinova duše mohla být mezi námi" ,,Jak to zjistíme?" ,,Jednoduše, ale na to potřebuji knihu kouzel" ,,Nějaká by měla být nahoře, dojdu pro ni" Emma se zvedla ze židle a šla po schodech nahoru do pokoje.