Change.... w/ GEJMR, Kel0hap

Prologue

--Ondra--G--

      Procházím se po parku, když v tom těsně kolem mě prosviští muž na kole. Leknutím jsem uskočil na trávník, jen co se má noha ocitla na zelené ploše, byli u mě policisté s obušky v ruce. ,, Dobré odpoledne pane, mohl byste prosím opustit tuto chráněnou zeleň? Nechceme přeci, aby lidstvo, kvůli vaším podrážkám přišlo o zbytek této úchvatné kreatury přírody?" ozval se jeden z nich. Překročil jsem zpět na chodník. ,, Omlouvám se za svůj čin, lekl jsem se cyklisty a nedíval jsem se kam uskakuji" usmál jsem se. ,,V pořádku, na shledanou" otočil se i se svým doprovodem a odešel. Zadíval jsem se na zem. Vypadá to jako obyčejné listí ze země, co je na tom tak vzácného? Vždyť je to jen obyčejná tráva. Nechápu. Rok 2099 je divný. Všichni jsou mimo, že už za pár měsíců bude kulaté datum a snaží se do nového roku všechnu přírodu uvést do nejlepšího stavu, co kdy byla. To se jim samozřejmě nepovede, když největšími parazity přírodě je lidstvo samo.

    Procházel jsem se uličkami Prahy. Každý měl někoho s kým se držel za ruce. Každý. Doslova každý. Jen já ne. Všichni se na mě dívali s opovržením v očích. Jsem z toho smutný. Chtěl bych někoho, kdo by tu byl jen a jen pro mě.

    Zabočil jsem do jedné z uliček. Za nedlouho jsem toho začal litovat. Bál jsem se. Byla to taková ta pochybná ulička plná krys, myší, potulných koček a bezdomovců. Ondřeji, vysvětli mi, proč bys sem dobrovolně lezl. ,,Prosím Vás" ozvalo se za mnou. Leknutím jsem sebou cukl a otočil se. Stal tam muž. Asi ve stejném věku jako já. V otrhaném oblečení, zapáchal a v obličeji vypadal, že se už dlouho nikde dobře nevyspal. Nebudu lhát. Bál jsem se ho, ale z nějakého neznámého důvodu jsem nezačal utíkat pryč, čekal jsem na co se zeptá. ,, Nemáte prosím nejaké peniaze na jedlo?" zašeptal. Zadíval se do země. Asi se fakt stydí za to, že musí po cizích lidech peníze. Vytáhl jsem peněženku a vytáhl stovku. ,,Ale slib mi, že si za to koupíš fakt jídlo a ne alkohol" podal jsem mu bankovku. ,,Sľubujem na svoj život!" vzal si ode mě peníze ,,Ďakujem vám veľmi pekne, som vám veľmi vďačný." Usmál jsem se a vydal se pryč z téhle ulice pryč.

So I'm sorry to my unknown lover. Sorry that I can't believe that anybody ever really. Starts to fall in love with me. Sorry to my unknown lover. Sorry I could be so blind. Didn't mean to leave you and all of the things that we had behind.

   Tuhle část písničky si pouštím pořád dokola. Co asi teď dělá můj životní partner? Potkal jsem ho už s tím, že jsem mu ještě nevěnoval dostatečnou pozornost? Zajímalo by mě jak si žije...

--Příští den ráno--

     Něco je špatně. Je mi zima. Ležím na něčem tvrdém a nemůžu otevřít oči, protože je mám zimou přimrznuté k sobě. Poté co se mi je povedlo otevřít, jsem se zhrozil. Jsem na ulici. Ležím na krabici v nějaké ulici. Počkat. Tohle je ta ulice, kterou jsem dneska procházel. Podíval jsem se na své ruce. Nepoznávám je. Moje nohy jsou hubenější než si je pamatuju, celkově mám menší tělo než na který jsem zvyklý. Ale jsem si jistý, že vousy jsem ještě večer neměl. Co se tady děje a kde je moje tělo s co dělám tady?

--Kuba--K--

       Prebudil som sa s myšlienkou, že si dám poriadne raňajky za peniaze toho milého pána zo včerajška, ale sotva som otvoril oči, bol som zmätený.  Toto rozhodne nie je ulica.  A toto rozhodne nie je môj byt.  Rozbehol som sa k najbližšiemu zrkadlu.  A toto rozhodne nie som ja.  Čo to do kelu je?!

Hiii👋🏻
Nová knížka, zatímco mám rozepsanou ještě tu MEJMR...Nice to určitě stíhám 😂
Omlouvám se za slovenštinu ✌🏻 Překládal to Google překladač, když tak mě prosím opravte❤️🥺
Děkuji ❤️
Vaše GEJMRovkyně 🕊️