*Pohled Ondry*
,,Ty jsi můj životní partner" vydechl jsem. Bylo divný se dívat na sebe. Sakra divný. ,,Asi to tak bude" řekl taktéž šokován tímto zjištěním. Dívali jsme se hluboce do očí a mám pocit že jsme se začali i pomalu přibližovat. Cítil jsem jeho... svůj..teplý dech na svém...jeho...obličeji. Za malou chvíli se naše rty spojili a já jakožto ten menší jsem si sedl na jeho klín a přimáčkl se k němu ještě víc. Zničehonic se mi začala motat hlava a já si už jen pamatoval černou tmu.
----------
Probudil jsem se v nějaké tmavě šedé místnosti ve které nebyl žádný nábytek a jen jedno malé okýnko skoro až u stropu. Najednou se za mnou otevřely dveře a do místnosti vešla tajemná postava. ,,Zdravím tě Ondřeji" řekl hrubý mužský hlas. Nasucho jsem polkl. Nevim jestli mám odpovídat. Muž se zasmál. ,,Asi moc nechápeš co se dělo, že?" bylo slyšet jak se usmál ,,Ale asi vám to moc nevadilo, když jste se začali olizovat. To ti nebylo proti srsti líbat sám sebe?" Dělá se že mě, s prominutím, fakt velkou prdel. ,,Co vám je do toho?!" neovládl jsem se ,,Kde je Kuba?!" Muž se opět zasmál. ,,Ani nevíš v jakém jsi těle, tak se zatím neptej na otázky tak dopředu" okřikl mě. Měl pravdu. Nemohl jsem se ani pohnout. Neviděl jsem na své tělo. Teda...snad na to své. ,,Kuba je tam kde patří" oznámil mi chladně ,,Na tebe ani na nic s tebou spojené si nepamatuje a pomalu umírá. Vlastní tělo se ho snaží zabít, protože svou přítomností u něj v těle si tam zanechal svou stopu a jeho tělo ho teď nepřijímá." ,,NE! TO NENI PRAV..." začal jsem hystericky brečet a křičet ,, Pusť mě ven!" Otočil se na mě. ,,S radostí" usmál se a já si pamatuju zas jen tmu.
-------
ČTEŠ
Change.... w/ GEJMR, Kel0hap
ФанфикKaždý jsme si alespoň jednou za život přáli být někým jiným. Vyzkoušet život někoho jiného. Alespoň na chvíli žít lépe než doposud. Ale co kdyby se to povedlo? Co všechno by to obnášelo? Změní nám to život od základů? Kdo ví...
