Další den Vilda s Jankem si povídali u své lavice.
V: Tak co Sylva?
J: Asi jí někam pozvu.
V: No konečně. A co Týna.
J: Jsme kamarádi.
V: A co jak si jí nenáviděl?
J: To jsem jí neznal takovou...
V: Hele chceš Sylvu nebo Týnu?
J: Sylvu.
V:Tamhle jí máš.
Právě myslel Sylvu ale do dveří vcházela Týna.
J: Ahoj Týno.
T: Ahoj. Šla za Štěpánem a začali se líbat.
V: No teda. To ti to jako nevadí?
J: Proč by mělo?
V: Že po tobě nešílí jako každá jiná.
J: Jsme kamarádi. A stejně. Líbí se mi Sylva.
V: Už by si jí měl konečně někam pozvat.
J: Dnes po vyučování se jí zeptám.
V: A co doučování?
J: To stihnu.
Po vyučování šel za Sylvou. Byli u ní její kamarádky.
J: Sylvo? Můžu s tebou mluvit?
S: Tak mluv.
J: O samotě.
S: Holky běžte na trénink. Já pak dorazím.
Janek se Sylvou šli trochu dál.
J: Nechtěla by si se mnou někam v sobotu zajít?
S: Jasně.
J: Vyzvednu tě. V sedm?
S: To je rande?
J: Jestli chceš.
S: Tak v sobotu.
Pak Sylva odešla za holkama.
D: Tak co?
S: Půjdeme na rande.
Začali pištět a Janek šel za Týnkou.
J: Čau Týno. Jdem?
T: Jo.
Dojeli k nim a tam se učili.
J: Hele Týno. Co má ráda tvoje ségra za květiny?
T: Myslím že růže.
J: Díky.
T: Proč?
J: Jen tak.
ČTEŠ
DOUČOVÁNÍ✅
Truyện NgắnJanek je na střední škole líbí se mu Sylvie Popelková. Neví ale jak o ní zjistit víc. Dělá proto že mu nejde matematika a od Sylvi, sestry Týny se nechá doučovat předmět ve kterém je nejlepší na škole.
